Život je divadlo a důležité je hrát vždy komické role, říká Luisa Matoušková, která prošla Terezínem

„Já se držím jediné zásady: Když to jde, tak to jde. A když to nejde, tak to prostě nejde. Nehroutím se z toho, že už něco nemůžu. Nemyslete si, že nemám žádné stařecké neduhy. Jen si je prostě nepřipouštím,“ vysvětluje svůj přístup paní Luisa ve chvíli, kdy si zapaluje další cigaretu.

Kouřit se naučila v Terezíně, kam se jako čtrnáctiletá dívka z položidovské rodiny dostala se starší sestrou transportem AE 3. „Pochopitelně jsme tam spolu s ostatními měly pořád hlad. Tak mi starší holky poradily, ať si stočím nějaký list, zapálím a kouř mi zaplní břicho. Tak já prostě kouřím od jara 1945 a v devadesáti s tím rozhodně nepřestanu,“ přiznává se smíchem.

Fotografie v albu Luisy Matouškové ji zachycuje na skútru|foto:Mirka Nezvalová,repro Český rozhlas

Po návratu z Terezína se vrhla odvážně do života. Bez zábran se pustila do hraní ochotnického divadla ve spolku J. K. Tyla a dostávala role prvních milovnic. „Víte, celý náš život je prostě divadlo a důležité je, abychom v něm vždycky hráli komickou roli,“ dodává.

Po svatbě se synem známého malíře Oty Matouška se pro celou rodinu stala nepostradatelnou. Tchána vozila na výstavy, pro rámy do Českého Krumlova i na výlovy, které maloval.

„Vždycky mě bavila auta a dokonce jsem jela propagační jízdu se skútrem Masna 175 ze strakonické ČZ až do Čiernej při Čope. Provázel mě celý autobus novinářů a já dokázala, že skútr zvládne řídit i ženská,“ líčí jeden z mnoha svých životních zážitků.

Celý rozhovor s Luisou Matouškovou v pořadu Dámská jízda si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.