Žítkovské bohyně: Schopnosti čarovat se přenášely z matky na dceru. Poslední žijící měla pouze syny
Slovo bohyně si většinou spojujeme s mytologickými postavami, které měly nadpřirozené schopnosti a moc ovládat svět.
Existovaly ale i bohyně světské, které až do roku 2002 žily v Bílých Karpatech na moravsko-slovenské hranici, v okolí Starého Hrozenkova a především kolem osady Žítková. Říkalo se jim bohyně, protože takzvaně bohovaly neboli čarovaly a jejich schopnosti uzdravovat a věštit budoucnost k nim přiváděly klientelu z okolí, ale i ze Slovenska, Rakouska a Uher.
Žily na samotách v oblasti, které se dodnes říká Kopanice, a byly to výborné bylinkářky, botaničky a psycholožky. Svá léčení rostlinnými lektvary často doprovázely i zaříkáváním, což byla kombinace pohanského vzývání sil přírody s křesťanskými modlitbami.
Možná by o nich svět vůbec nevěděl, kdyby v roce 1913 nenapsal katolický kněz Josef Hofer knihu, ve které činnost bohyní kritizuje a označuje je za podvodnice, které těží z důvěřivosti a naivity svých klientů.
Ti, kdo je navštívili, ale tvrdili opak. Schopnosti čarovat se u bohyní přenášely z matky na dceru a poslední žijící bohyně Irma Gabrhelová měla pouze syny. Zemřela v roce 2002 a své umění zděděné po matce si tak odnesla s sebou na věčnost.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
