Zdravotní péče o lidi na ulici prakticky neexistuje. Změnit to chce Osobnost roku mezi českými streetworkery

V odůvodnění ceny porota uvádí: „Monika Kochlöflová byla v Jihočeském kraji mimořádně aktivní během pandemie koronaviru – podařilo se jí navázat spolupráci s Magistrátem města České Budějovice a propojit různé neziskové organizace tak, aby lidé bez domova měli kde důstojně přečkat karantény a izolace.“

Hrozba covidu prozatím ustoupila, lidé na ulici ale zdravotní péči dál potřebují. Jaká je podle Moniky Kochlöflové její dostupnost? „Velmi nízká, řekla bych až nulová,“ reaguje terénní pracovnice.

„Co se týče Jihočeského kraje, tak my se dlouhodobě snažíme o to, aby byla otevřena nízkoprahová ordinace. Bylo by to místo pro ty, kteří z nějakých sociálních nebo zdravotních či jiných důvodů nedosáhnou na základní zdravotní péči. Lidé bez domova často mívají omrzliny, popáleniny, bércové vředy. A potřebují základní péči, která se teď na ulicích děje jen velmi mírně. Chybějí zdravotníci, kteří by v této péči pomáhali,“ popisuje.

Vedle nízkoprahové ordinace by mohli působit zdravotní streetworkeři i v terénu. „V ideálním světě by se mi líbili terénní pracovníci, něco jako Medici na ulici. To je krásný počin a moc bych si to přála, ale tady na jihu Čech je zatím nemáme. Je to o tom hledat cesty, nepřemýšlet, proč to nejde, ale hledat cesty, jak by to jít mohlo. Možná to mohou být studentky středních zdravotních škol, budoucí ošetřovatelky, možná to může být lékař, lékařka, kteří by do toho šli. Vždycky je naděje, že se najde někdo, komu to nebude jedno,“ říká Monika Kochlöflová.

Prostitutky? Většinou samoživitelky

Organizace Rozkoš bez rizika ale pečuje hlavně o lidi, kteří se pohybují na ulici z jiných důvodů, než že by tam dobrovolně, či nedobrovolně žili – o prostitutky a prostituty. A i ti potřebují zdravotní dohled.

„Poskytujeme služby dermatovenerologie, nemáme ale gynekologii nebo praktického lékaře, což by byla také potřebná věc, a my je zatím nemáme kam poslat. Naši klienti a klientky se zatím mají možnost u nás kompletně vyšetřit na pohlavně přenosné choroby a podobně jako jiná terénní centra i my testujeme na protilátky HIV, syfilis a hepatitdy C přímo v terénu,“ líčí Monika Kochlöflová.

Čtěte také

Všichni to chtějí změnit, ale jen někteří mají dost sil, říká o bezdomovcích vedoucí azylového domu

Prostituce je v Česku nelegální, a proto mnohým z nás skrytá. V jihočeském kraji je podle odhadů asi 1200 lidí, kteří poskytují placené sexuální služby. „Jsou to osoby, které jsme schopni dohledat v terénu, v nočních klubech, v soukromých bytech, v ubytovnách. A pak jsou to i ti, kteří inzerují na různých sexserverech nebo na seznamkách,“ vysvětluje vedoucí Rozkoše bez rizika v Českých Budějovicích.

Každý kraj má podle Moniky Kochlöflové svá specifika. Tím jihočeským aktuálně je, že poskytovatelky sexuálních služeb stárnou. „Průměrný věk je 35 let, jsou to ženy s dětmi, většinou samoživitelky, často i cizinky. Patří mezi ně ženy ukrajinské národnosti, rumunské a slovenské,“ uvádí.    

Centrum jim může pomoci se zmíněným zdravotním dohledem, se sociálním poradenstvím. Podle zkušeností Moniky Kochlöflové tyto ženy ale často potřebují prostě jen někoho, komu se mohou svěřit. Do budoucna pak naši společnost čeká problém odchodu těchto nelegálně pracujících lidí do důchodu.

Celý rozhovor s Monikou Kochlöflovou, Osobností roku mezi českými streetworkery, si poslechněte online. Mluví i o takzvaných „chudých pracujících“, tedy těch, kteří žijí běžně mezi námi, chodí do zaměstnání, vychovávají děti, nebo už jsou třeba v důchodu. Bydlí pod střechou. Ale možná už na to přestávají mít...