Zdena Kolářová: Účet

Je třeba si vybrat takový finanční ústav, který myslí nejen na bezpečnost uložených peněz svých klientů, ale také na jejich schopnosti účet obsluhovat.

Má banka mi poslala na sklonku roku upozornění, že se připravují změny ve způsobu přihlašování k účtům. Internetové bankovnictví mám nejméně patnáct let, takže brnkačka.

Před koncem roku jsem potřebovala zaplatit několik důležitých faktur a domáhala se, podle instrukcí v zaslaném návodu, přístupu k účtu. Nešlo to. Displej hlásil neidentifikovatelnou chybu.

Při přihlášení můžete chybovat jen třikrát, pak se účet zablokuje a musíte podstoupit proces, kdy je třeba znát další identifikační údaje, které jinak nepoužíváte. Ty mám pečlivě uložené, jenže po tolika letech, nevím přesně kde.

Šla jsem tedy do banky osobně. Navázat spojení s mým kapitálem se nepodařilo ani paní u přepážky, ač se snažila sebevíc. Esemesky, s jejichž pomocí se měly problémy vyřešit,  lítaly sem tam, ale nic se nedělo.

V noci mi přišly dvě zprávy, že pod novým heslem už k účtu můžu. Nebyla to pravda. Nešlo to ani ráno. Zkrátím to a prozradím vám, že pointa byla nakonec nalezena u trpělivého pracovníka help linky, který mi nejdříve odhalil, co to je alfanumerický kód. Ten jsem s velkým soustředěním naťukala do kolonky heslo, a protože se v něm střídají velká písmena s malými a ještě čísla, je důležité se nesplést. Konečně se otevřela cesta k mým úsporám. Radovali jsme se z toho oba. Já i operátor.

Názor na výhodnost internetového bankovnictví jsem nezměnila. Jen prosím ty, kteří ochranu klientských peněz zdokonalují. Myslete i na uživatele počítačů, kteří se ledacos naučí, ale nikdy nebudou umět to co vy.