Zdena Kolářová: Přísloví

Mikrofon, studio, zvuk (ilustrační foto)
Mikrofon, studio, zvuk (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Mám ráda všelijaká přísloví, baví mě jejich koncentrovaná moudrost. Líbí se mi například to, že „slovo dělá muže“. Jen bych doplnila, že slovo dělá i ženu. To abychom byli genderově vyvážení. Tak tedy řekněme, že slovo dělá slušného člověka.

Když  nám před lety vrátili naši bývalou rodinnou firmu, rozvrácenou a zničenou do základů, rozhodli  jsme v rodině, že tu výzvu přijmeme. A začali jsme podnikat.

Bylo to velké dobrodružství a mnoho těžkých nocí plných starostí, ale povedlo se. Začalo se nám dařit a kromě starostí přišlo i zadostiučinění. Za čtvrt století jsem potkala hodně báječných lidí, s nimiž nás spojil nejen „kšeft“, ale také přátelství, založené na ústní domluvě, slibu, že my budeme dodávat kvalitní zboží a oni že budou včas platit.

Ale potkala jsem i takové, kteří pod maskou solidnosti předem věděli, že oni dohodu dodržovat nebudou. I když byla písemně. Zaplatíme příště, zítra to přijedeme vyrovnat – konejšili mou nedůvěru až do výše 30ti tisíc.

Následovala klasika, kterou podnikatelé dobře znají. Majitelé přestali zvedat telefony, v kanceláři nebyli k zastižení. Jak jsme se později u soudu dozvěděli, nás věřitelů bylo kolem stovky a dluh téhle partičky vzrostl na devět milionů. Majitel změnil IČO, majetek přepsal na manželku a jel dál.

Nám naivkům bylo doporučeno, abychom podali občanskou žalobu a z nezaplacených peněz odvedli daň. Daň z peněz, které jsme nikdy nedostali, jsme odvedli, ale žalobu nepodali. S ohledem na okolnosti při vymáhání práva by to bylo stejně zbytečné.

Tenhle příběh má ještě jednu pointu. Nedávno jsem na internetu objevila jméno tohoto podnikatelského šíbra. Zaměstnává lidi se změněnou pracovní schopností a na každého mu stát připlácí dva tisíce.

Přemýšlím, jaké přísloví bych použila v tomto případě. Třeba, že „za blbost se platí“, to v mém případě. A doufám, že se naplní i to, že „na každého jednou dojde“