Za dva dny zničily bomby v Budějovicích přes 60 domů a zemřelo přibližně 200 lidí

19. březen 2023

Vltavín

V novém vydání Vltavínu se projdeme po Českých Budějovicích a budeme hledat místa, na nichž jsou ještě dnes vidět pozůstatky následků náletu spojeneckých vojsk z března 1945. Nálet poškodil jak České Budějovice, ale i České Velenice.

Dodnes dohledávají členové Vojensko-letecké historické společnosti České Budějovice přesný počet a identifikaci lidí, kteří zahynuli při náletu|foto:Zdeněk Zajíček, Český rozhlas, Český rozhlas

V Českých Budějovicích bylo zničené vlakové nádraží, bomby ale zasáhly i obydlené části města - Havlíčkovu Kolonii, Pětidomí a Suché Vrbné. Zničeno bylo přes 60 domů. Podle dostupných údajů zemřelo přibližně 200 lidí a dalších 600 bylo zraněno.

Fotografie jsou z pietního aktu, který se odehrál u železniční vozovny na jaře 2015. Ve Vltavínu budou přímo na nálet vzpomínat přímí pamětníci manželé Jiranovi z Českých Budějovic a historické údaje dodá Jiří Šilha, předseda Vojensko-letecké historické společnosti České Budějovice.

Jeho členové dodnes pátrají po přesném počtu obětí náletů. Na snímku stojí před památníkem železničářů, kteří zemřeli při bombardování nádraží v Českých Budějovicích.

Členové Vojensko-letecké historické společnosti České Budějovice před pomníkem v železniční vozovně|foto:Zdeněk Zajíček, Český rozhlas, Český rozhlas

Doplněk na webu

Poslechnout si tady na webu také můžete i další záznam, který natočil v roce 2015 Martin Pokorný s dalším přímým účastníkem náletu Václavem Matějkou:

Koncem druhé světové války zažily České Budějovice dva nálety amerických bombardérů. První se odehrál v pátek 23. března. Ve stejný den bombardovali Američané i České Velenice. Druhý nálet následoval hned v sobotu.

„Ten druhý den, v sobotu, jsme zrovna pracovali na dvoře. Když ohlásili nálet, utekli jsme do Mladého. Odtud jsme to pozorovali, byl to rámus. Když jsme se pak vraceli do města, ulicemi létalo peří ze zničených peřin. Vrátili jsme se do dílny a na dvoře byla nevybuchlá bomba,“ vypráví Václav Matějček.

„Časté poplachy být musely, protože ještě fungovala protiletecká obrana. Kdykoli se k městu blížila letadla, vyhlašoval se poplach. Nikdo totiž nedokázal určit, kdy a kde začne bombardování,“ vysvětluje historik Jihočeského muzea Jiří Petráš.