Z unikátního větrného mlýna v Radvanově na Táborsku zbyly jen obvodové zdi
V Česku si většina lidí nepřeje mít za humny větrné elektrárny. V Radvanově na Táborsku na jihu Čech by si ale výhled na mlýnské lopatky naopak přáli. Ne kvůli elektrické energii, ale jako připomínku dob minulých. Na nedalekém kopci zvaném Větrák stojí totiž ruina větrného mlýna, která marně čeká na svou opravu.
O počátcích větrného mlýna nemají v Radvanově žádné písemné zprávy. Podle kronik byl mlýn v činnosti asi do roku 1848 a sloužil také na lisování řepky olejné. Z dalších vzpomínek obyvatele Mladé Vožice z roku 1956 B. Kleandera je možné usuzovat, že došlo kolem mlýna na „špinavý konkurenční boj“.
Mlynář ze sousední obce Horní Kouty údajně podplatil stárka z Větráku, aby se přičinil o jeho zastavení. Potom si z Větráku koupil mlecí kameny, které mu sloužily ještě mnoho desetiletí. Zachovala se také historka o oběšené koze, kterou k lopatce mlýnu přivázal pasáček. V zápalu hry si ani nevšiml, že začalo foukat a lopatky mlýna se pomalu roztočily.
Z větrného mlýna v Radvanově se dodnes dochovaly pouze šest metrů vysoké obvodové zdi, na několika místech silně pobořené. Vnější průměr stavby má rozměr 8,7 metru a tloušťka zdí u paty jeden metr. Směrem nahoru se síla zdí zmenšuje dvěma římsami o 12 centimetrů na vnější straně, a to vždy po dvou metrech výšky. Na stavbu byl použit lomový kámen a na klenby a ostění cihly.
Památková správa měla po prohlídce v 60. letech 20. století navrhnout zbytky mlýna jako chráněný objekt, protože konstrukce mlýna je velmi důkladná. Mlýn však do dnešní doby chátrá a do jeho úplné zkázy nezbývá pravděpodobně příliš času.
Ruina větrného mlýna holandského typu se nachází necelý 400 metrů od obce Radvanov na vršku zvaném Větrák, v nadmořské výšce 600 metrů. Trosky mlýna jsou skryty uprostřed lesíka na vrcholu. Na jižním okraji lesa je stožár pro mobilní telefony, od něj vede pěšina, po které se dostanete přímo ke zdem bývalého mlýna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.