Z unikátního větrného mlýna v Radvanově na Táborsku zbyly jen obvodové zdi

18. listopad 2014
Česko – země neznámá

V Česku si většina lidí nepřeje mít za humny větrné elektrárny. V Radvanově na Táborsku na jihu Čech by si ale výhled na mlýnské lopatky naopak přáli. Ne kvůli elektrické energii, ale jako připomínku dob minulých. Na nedalekém kopci zvaném Větrák stojí totiž ruina větrného mlýna, která marně čeká na svou opravu.

O počátcích větrného mlýna nemají v Radvanově žádné písemné zprávy. Podle kronik byl mlýn v činnosti asi do roku 1848 a sloužil také na lisování řepky olejné. Z dalších vzpomínek obyvatele Mladé Vožice z roku 1956 B. Kleandera je možné usuzovat, že došlo kolem mlýna na „špinavý konkurenční boj“.

Mlynář ze sousední obce Horní Kouty údajně podplatil stárka z Větráku, aby se přičinil o jeho zastavení. Potom si z Větráku koupil mlecí kameny, které mu sloužily ještě mnoho desetiletí. Zachovala se také historka o oběšené koze, kterou k lopatce mlýnu přivázal pasáček. V zápalu hry si ani nevšiml, že začalo foukat a lopatky mlýna se pomalu roztočily.

Z větrného mlýna v Radvanově se dodnes dochovaly pouze šest metrů vysoké obvodové zdi, na několika místech silně pobořené. Vnější průměr stavby má rozměr 8,7 metru a tloušťka zdí u paty jeden metr. Směrem nahoru se síla zdí zmenšuje dvěma římsami o 12 centimetrů na vnější straně, a to vždy po dvou metrech výšky. Na stavbu byl použit lomový kámen a na klenby a ostění cihly.

V 18. století byl větrný mlýn nad Radvanoven postaven jako jeden z prvních v Čechách, mlelo se v něm sto let

Památková správa měla po prohlídce v 60. letech 20. století navrhnout zbytky mlýna jako chráněný objekt, protože konstrukce mlýna je velmi důkladná. Mlýn však do dnešní doby chátrá a do jeho úplné zkázy nezbývá pravděpodobně příliš času.

Ruina větrného mlýna holandského typu se nachází necelý 400 metrů od obce Radvanov na vršku zvaném Větrák, v nadmořské výšce 600 metrů. Trosky mlýna jsou skryty uprostřed lesíka na vrcholu. Na jižním okraji lesa je stožár pro mobilní telefony, od něj vede pěšina, po které se dostanete přímo ke zdem bývalého mlýna.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d2989.2711746725186!2d14.829266454164626!3d49.512764900281994!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDMwJzQ0LjciTiAxNMKwNDknNDcuOSJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1416307476235" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.