Vysokoškolsky vzdělané zdravotní sestry se brání změně zákona o vzdělávání

Slavnostní otevření nově zrekonstruované dětské části nemocnice Motol.

Středoškolské vzdělání plus jeden rok nástavby jako kvalifikace pro zdravotní sestru se nelíbí vysokoškolsky vzdělaným zdravotnicím. Spojily se a na protest proti změně zákona založily spolek. Má několik desítek členů a stovky podporovatelů.

Spolek vznikl v Českých Budějovicích, sdružuje zdravotní sestry z celé republiky a má hájit ošetřovatelskou profesi i zájmy pacientů.

„Nemyslím si, že všichni musí mít vysokoškolské vzdělání. Určitě jsou místa ve zdravotnictví, kam patří, ale nemyslím si, že na standartním oddělení musí mít všichni nutně vysokou školu,“ oponuje Lada Martínková, zdravotní sestra z praxe, absolventka klasické zdravotnické čtyřleté školy s maturitou.

Jana Maňhalová je zdravotní sestra a zároveň prezidentka nově vzniklého spolku, která má pomoci bránit práva vysokoškolsky vzdělaných sester. „Z jedné strany se domníváme, že mladí, kteří k nám vstupují na bakalářský program, nejsou jednoduše připravení do té praxe. Za druhé si myslíme, že v momentě, kdy zůstanou nějací zdravotničtí asistenti, kteří teď ze středních škol vycházejí, nastane doba, že z nich bude praktická sestra a jedním rokem si mohou dodělat diplomovaného specialistu, tak to do té reálné praxe přinese ještě větší chaos, protože nikdo nebude vědět, co má dělat,“ říká.

Sama pracuje na oddělení, kde je nepoměr vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných sester. Absolventek vysoké školy je mnohem méně. „Hlavní nedorozumění mezi námi spočívalo v tom, že ta sesterská práce se přirozeně rozděluje na věci, které nejsou úplně příjemné, a na věci, které jsou jakoby čistší, odbornější, u nichž musíte víc zapojovat hlavu. A ode mně se očekávalo, že se těch méně čistých věcí budu zbavovat. Na to vždycky říkám, že kdybych to nešla udělat, tak to nesouvisí s vysokou školou, ale s tím, že k tomu mám nějaký odpor, a pak v té profesi nemám co dělat,“ vypráví.

Podle Lady Martínkové, která pracuje v českobudějovické nemocnici, jsou devatenáctileté absolventky středních škol naprosto schopné začít pracovat ve zdravotnictví. „Když jsme to zvládly my, proč by nemohly ony. Spíš mi připadá, že tu generaci všichni hrozně chrání,“ reaguje.

Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester upozorňuje i na zvyšující se technické a odborné nároky na zdravotníky ze strany nadřízených i pacientů.