Vyrazit do lesa s pilou a připravit si dřevo na zimu je pro obyvatele Šumavy složitější, než by se zdálo

„Topíme dřevem, které nám vyrábí místní společnost. Než tady byl národní park, tak jsme si částečně dělávali i dřevo sami, teď už je to práce navíc,“ popisuje obyvatel Modravy Jaroslav Doležal, který v minulosti také chodil do okolních lesů.

Osobně už ani nezná nikoho, kdo by možnost samovýroby využíval. „Tady nahoře už asi nikdo, už je to tak složité, že to každého přestalo bavit,“ dodává.

Obyvatelům tak vyrábí palivové dřevo společnost Služby Modrava. Zdarma na něj mají nárok jenom místní, za úhradu si ho ale kupují chalupáři i obyvatelé okolních obcí. „Máme i dlouholeté zákazníky, většinou jsou to starší lidé, kteří nemají už dost fyzických sil, aby si dřevo připravili sami,“ uvádí jednatel Jan Voldřich.

Čtěte také

Kvůli těžbě kůrovcového dřeva mizí z lesů s pokácenými stromy i turistické značky

Dřív měla samovýroba dřeva na Šumavě velkou tradici, teď ale obtížně dřevo shání i obec. „My sedíme tady uprostřed rozsáhlých suchých porostů, které sežral kůrovec, a máme problém sehnat palivové dřevo. Fakt je to, jako kdybych seděl uprostřed Sahary a řekl, že není písek,“ komentuje starosta Modravy Antonín Schubert.

Malý zájem lidí o samovýrobu potvrzuje i mluvčí národního parku Jan Dvořák. „V minulých letech jsme zaznamenali velmi nízkou poptávku po samovýrobě, protože cena dříví výrazně poklesla a zájemci dávali přednost levné vláknině před pracnou samovýrobou. Hlavním důvodem je však pravděpodobně také skutečnost, že lidé obvykle chtějí souše, a ty netěžíme,“ říká.

O samovýrobu dřeva si v lesích pod správou národního parku můžou požádat lidé, kteří na Šumavě bydlí, nebo tam vlastní nemovitost.