Výbor UNESCO zapsal vorařství na seznam nehmotného kulturního dědictví. Tradice je stále živá
České spolky udržují stále živou tradici vorařství. Pořádají vorařské dny, předvádějí plavbu dřeva po řekách. I díky tomu zapsal ve čtvrtek Výbor UNESCO na zasedání v marockém Rabatu vorařství na prestižní seznam nehmotného kulturního dědictví.
Vltavan Purkarec o to spolu s dalšími spolky usiloval několik let. „Je to dlouhá cesta, podklady jsme připravovali asi od roku 2015. Výbor ocenil, že stále udržujeme to názvosloví, stejné pracovní postupy, staleté tradice. Vorařské pojmy používáme i mezi sebou, ty se nenahrazují,“ popisuje jednatel Josef Nachlinger.
„Naší hlavní aktivitou, naším posláním je samozřejmě udržet povědomí o voroplavbě. To děláme tím, že provozujeme muzeum, stavíme vorové tabule, vorové prameny u nás i na dalších akcích, když má někdo zájem,“ dodává.
Josef Nachlinger si myslí, že zápis na seznam nehmotného kulturního dědictví může znamenat i příliv nových členů do spolku Vltavan. „Určitě to bude ve větším povědomí laické veřejnosti a čekám větší zájem o voroplavbu a s ní spojené věci,“ říká.
Zpráva potěšila i Hynka Hladíka, plavebního ředitele Schwarzenberského plavebního kanálu a předsedu členského spolku Mezinárodní asociace plavců IATR. Ta usilovala o zápis také několik let.
„My se zabýváme oživením Schwarzenberského plavebního kanálu, až desetkrát do roka jsme pořádali ukázky plavení dříví, jak na českém území, tak na území Rakouska. Naši plavci nosí vestičky, košile, staré klobouky. Snažíme se zapojit děti. Možná se teď o naši aktivitu bude zajímat víc lidí, třeba někdo z nich přijde a bude pomáhat do budoucna. O to jde, aby se to posunulo na mladé,“ komentuje.
Ředitel Národního ústavu lidové kultury a muzeolog Martin Šimša podotýká, že zápis je především čestná záležitost. „To, že je ten statek zapsaný, není impulzem k tomu, aby se do něj začaly pumpovat peníze. Je to skutečně mezinárodní uznání a je vždycky na každé té komunitě, aby se maximálně snažila o udržení, včetně toho, že získává nové příznivce,“ vysvětluje.
Na nominaci se podílelo spolu s českými vorařskými spolky i Německo, Rakousko, Polsko, Lotyšsko a Španělsko.
Vorařství je už osmou položkou České republiky na tomto seznamu. Dříve byly zapsané jízdy králů na Slovácku nebo sokolnictví. Na seznamu světového dědictví UNESCO má Česko pak 16 movitých památek.
Související
-
Pyšná princezna by si na kládě uhoblovala nohy, říká ředitel Schwarzenberského plavebního kanálu
Schwarzenberský plavební kanál propojuje Šumavu s Bavorskem a Rakouskem a spojuje několik vodních toků i povodí. Vznikl v 18. století a sloužil k přepravě metrového dřeva.
-
Turisté statky obdivují, ale něco jiného je v nich bydlet, říká obyvatelka Holašovic
Jediná obec v České republice zapsaná na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, to jsou jihočeské Holašovice. Mají 150 obyvatel, ale přijíždí sem tisíce turistů.
-
Za devět minut urazily klády kilometr. Želnavským smykem na Šumavě se znovu plaví dřevo
Želnavský smyk na Šumavě je zase funkční. Korytem této technické památky z konce 19. století se dopravovalo dřevo ze Schwarzenberského kanálu do překladiště v Nové Peci.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ztratit práci, vrátit se nebo narukovat. Ukrajincům v odvodovém věku nebudou konzuláty vydávat pasy
-
Ruské úřady zadržely Šojguova náměstka kvůli podezření z korupce
-
Motýli na Máji jsou kýč, zní z Klubu Za starou Prahu. Splňují všechny náležitosti, oponuje Vitvar
-
Čtyři není dost. Jako slabinu Ústavního soudu vnímám malé zastoupení žen, kritizuje Zámečníková
