Voda určila životní dráhu novináře a sportovce Petra Vitoně
Novinář, fotograf, kameraman, ale také lyžař, plavec a jeden z průkopníků windsurfingu u nás – to je Petr Vitoň. „Narodil jsem se přímo u Malše, doma, v Havlíčkově kolonii a jen s malými peripetiemi tam žiji dodnes,“ říká sportovně vyhlížející muž.
Voda se mu stala osudem. Nejen proto, že se už jako malý v Malši dvakrát topil, ale především proto, že tento živel víceméně určil jeho dráhu projektanta i sportovního novináře.
Už během studií stavební průmyslovky pomáhal projektovat například přístaviště Lipno, kde pak absolvoval i manuální praxi. Mnohem častěji se však coby plavec nořil do vln Lipenského jezera, a když k nám začátkem 70. let pronikly první zmínky o windsurfingu, hned prknu s plachtou propadl.
Všechno vlastnoručně vyrobené
S partou nadšenců stavěl první prkna na koleni podomácku. Když se v roce 1974 jel první zkušební závod na Jesenické přehradě u Chebu, byl u toho. „Všechno jsme měli vlastnoručně vyrobené, včetně plachty, stěžně, ráhna. Tam nebylo nic koupeného, tady přece vůbec nic nebylo,“ směje se Petr Vitoň.
Vzpomíná, jak poprvé vyjeli s českým windsurfingem na Lipno a postupně nakazili další kamarády na Kovářově a v Černé v Pošumaví. Petr pak nechyběl na žádném závodě nového sportu.
Některé věci zůstaly už jen v básních, říká Radek Štěpánek
„Je spousta míst, která dnes žijí pouze v básních, které o nich byly napsány,“ tvrdí Radek Štěpánek. Vystudovaný žurnalista a ekolog je autorem několika sbírek krajinné a přírodní lyriky.
„A zase díky kamarádům v tehdejší Jihočeské pravdě jsem o tom směl psát, občas uveřejnit nějakou fotku, což nikde v celé republice nebylo. A já jsem pak tu Jihočendu rozesílal surfařům po celých Čechách,“ dodává.
Psaní novinových článků, a to nejen o windsurfingu, ale i dalších sportech, a zároveň fotografování a později i kamera nasměrovaly Petra od stavařiny k novinařině. Zkrátka jeho koníčky nakonec určily jeho další profesi.
Celé vyprávění Petr Vitoně si můžete poslechnout v pořadu Jihočeši.
Související
-
Ilustrovala Káju Maříka, teď maluje na oděvy. A její malby prý drží za všech okolností
„Narodila jsem se v Karlových Varech, ale moje rodina po přeslici pocházela od Kunžaku a Strmilova,“ vypráví výtvarnice Květoslava Drdová. Nyní žije v Jindřichově Hradci.
-
Patří mezi 20 nejkrásnějších žen planety, do Budějovic přišla za láskou
„Já jsem z toho byla strašně překvapená,“ vzpomíná modelka Kateřina Votavová na rok 2014, kdy byla zařazena mezi dvacítku nejkrásnějších žen planety.
-
Skutečně pijí operní pěvci syrová vejce? Pravdu prozrazuje Jana Šrejma Kačírková
„Nevím o nikom, kdo by to dělal, vyjma Karla Gotta,“ směje se sopranistka Jana Šrejma Kačírková, když se ptám, zda skutečně operní pěvci před představení pijí syrová vejce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
