Vladislav Vančura: Konec starých časů. O životě „lepší společnosti“ na jihočeské Kratochvíli těsně po první světové válce
Staré dobré časy rakouského mocnářství jsou pryč. Je tu nová republika se svými novými pořádky. Noblesní šlechtu nahradila novodobá agrární smetánka. I na jihočeské Kratochvíli, jejíž historii mapuje zdejší knihovník a vypravěč příběhu Bernard Spera. Do koloběhu všedních dnů zasáhne příjezd nečekaného a nikým nezvaného hosta. Na zámku se objevuje kníže Megalrogov, ruský emigrant, urostlý světoběžník, sebevědomý bonviván a novodobý baron Prášil.
Ženy i děti ho zbožňují a muži se cítí ohroženi. Kníže Megalrogov svým galantním chováním okouzlí celou společnost a do přízemní reality přinese romantiku starých časů. Ta už má ale své dny sečtené…
Konec starých časů Vladislava Vančury, humorný a melancholický žánrový obrázek o životě „lepší společnosti“ na jihočeské Kratochvíli, vyšel tiskem poprvé v roce 1934 v nakladatelství Melantrich. Původně šlo o scénář k připravovanému filmu, který ale nebyl realizován. Autor jej proto přepracoval do románu.
Filmového zpracování se Vančurův text dočkal až v roce 1989, kdy podle něj režisér Jiří Menzel natočil stejnojmenný film. Hlavní roli ruského plukovníka Megalrogova v něm ztvárnil Josef Abrhám.
V patnáctidílné rozhlasové četbě, která byla natočena v roce 2012, účinkuje herec Ladislav Mrkvička.
Vladislav Vančura v odboji
Vladislav Vančura (1891-1942), autor slavného Rozmarného léta a neméně slavné Markéty Lazarové, původním povoláním lékař, se za druhé světové války účastnil protinacistického odboje.
Jeho smýšlení bylo patrné už v roce 1934, kdy podepsal protifašistický projev spisovatelů, umělců a intelektuálů a vystoupil na protifašistické manifestaci studentstva a spisovatelů. Jako levicový intelektuál se později stal hlavní osobností spisovatelské sekce ilegálního výboru inteligence, který byl součástí Národního revolučního výboru, který zaštiťoval Julius Fučík.
Aktivita této skupiny se však nedostala dál než do stádia příprav programových dokumentů. Vladislav Vančura byl zatčen 12. května 1942 ve svém domě na Zbraslavi. Při výslechu spisovatel všechna obvinění z ilegální činnosti popřel.
O pár dní později došlo k atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Další výslech už se nekonal. Bylo třeba exemplárních trestů, aby Češi viděli, že i tak známý a respektovaný spisovatel může skončit na popravišti.
1. června 1942 byl autor Obrazů z dějin národa českého, které bohužel už nestihl dopsat, v nepřítomnosti postaven před stanný soud, který ho poslal, stejně jako stovky dalších lidí, rovnou na kobyliskou střelnici. Poprava byla vykonána ještě týž den navečer.
Související
-
Jindřich Šimon Baar: Z říše snů. Venkovský příběh ze Šumavy o letitém přátelství dvou selských rodů
Rody Blatských a Uhlíků ze šumavského Javoří se přátelily odnepaměti. Jednoho dne si smrt odvede starého Blatského a výměnkář Uhlík dostane od mrtvého druha podivný úkol…
-
August Strindberg: Aby byla vdaná. Příběh o naprosto prázdném manželství umělce a hodinářovy dcery
Královský dvorní muzikus Adolf je dobrou partií pro hodinářovo děvče. Jenže ženich zapomněl, že si bere nejen Elinu, ale i její čtyři sestry, tři bratry, matku a otce.
-
Anna Bolavá: Před povodní. Voda i napětí stoupají v příběhu obyvatel jednoho maloměsta
Hanku Strnadovou přitahuje spíš svět pod hladinou než lidé. Truhláře Jardu Vávru přitahuje Hanka. Postupně jsou odkrývána rodinná tajemství. A k tomu ta všudypřítomná voda…
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
