Vladislav Vančura: Konec starých časů. O životě „lepší společnosti“ na jihočeské Kratochvíli těsně po první světové válce

29. únor 2024

Staré dobré časy rakouského mocnářství jsou pryč. Je tu nová republika se svými novými pořádky. Noblesní šlechtu nahradila novodobá agrární smetánka. I na jihočeské Kratochvíli, jejíž historii mapuje zdejší knihovník a vypravěč příběhu Bernard Spera. Do koloběhu všedních dnů zasáhne příjezd nečekaného a nikým nezvaného hosta. Na zámku se objevuje kníže Megalrogov, ruský emigrant, urostlý světoběžník, sebevědomý bonviván a novodobý baron Prášil.

Čte: Ladislav Mrkvička
Napsal: Vladislav Vančura
Dramaturgie: Jarmila Konrádová, Jiří Vondráček
Zvukový mistr: Roman Špála
Zvuková spolupráce: Wanda Dobrovská
Režie: Markéta Jahodová
Natočeno: v roce 2012

Ženy i děti ho zbožňují a muži se cítí ohroženi. Kníže Megalrogov svým galantním chováním okouzlí celou společnost a do přízemní reality přinese romantiku starých časů. Ta už má ale své dny sečtené…

Konec starých časů Vladislava Vančury, humorný a melancholický žánrový obrázek o životě „lepší společnosti“ na jihočeské Kratochvíli, vyšel tiskem poprvé v roce 1934 v nakladatelství Melantrich. Původně šlo o scénář k připravovanému filmu, který ale nebyl realizován. Autor jej proto přepracoval do románu.

Filmového zpracování se Vančurův text dočkal až v roce 1989, kdy podle něj režisér Jiří Menzel natočil stejnojmenný film. Hlavní roli ruského plukovníka Megalrogova v něm ztvárnil Josef Abrhám.

V patnáctidílné rozhlasové četbě, která byla natočena v roce 2012, účinkuje herec Ladislav Mrkvička.

Vladislav Vančura v odboji

Vladislav Vančura (1891-1942), autor slavného Rozmarného léta a neméně slavné Markéty Lazarové, původním povoláním lékař, se za druhé světové války účastnil protinacistického odboje.

Vladislav Vančura

Jeho smýšlení bylo patrné už v roce 1934, kdy podepsal protifašistický projev spisovatelů, umělců a intelektuálů a vystoupil na protifašistické manifestaci studentstva a spisovatelů. Jako levicový intelektuál se později stal hlavní osobností spisovatelské sekce ilegálního výboru inteligence, který byl součástí Národního revolučního výboru, který zaštiťoval Julius Fučík.

Aktivita této skupiny se však nedostala dál než do stádia příprav programových dokumentů. Vladislav Vančura byl zatčen 12. května 1942 ve svém domě na Zbraslavi. Při výslechu spisovatel všechna obvinění z ilegální činnosti popřel.

O pár dní později došlo k atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Další výslech už se nekonal. Bylo třeba exemplárních trestů, aby Češi viděli, že i tak známý a respektovaný spisovatel může skončit na popravišti.

1. června 1942 byl autor Obrazů z dějin národa českého, které bohužel už nestihl dopsat, v nepřítomnosti postaven před stanný soud, který ho poslal, stejně jako stovky dalších lidí, rovnou na kobyliskou střelnici. Poprava byla vykonána ještě týž den navečer.

Spustit audio

Související