VIDEO: Lední medvěd se dobývá do sudu s odpadky u chaty vědců

17. červenec 2016

Během dvou týdnů, které reportérka Českého rozhlasu Romana Lehmannová strávila na expedici v Arktidě, ledního medvěda na vlastní oči neviděla. Vědci z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity se s ním ale v uplynulých letech několikrát setkali a podařilo se jim také natočit video.

Blízké setkání s ledním medvědem zažili vždy na terénní výzkumné stanici v zátoce Petuniabukta. Ta leží uprostřed arktické divočiny, asi šedesát kilometrů od civilizace.

Lední medvěd přišel až k obydlí vědců a snažil se dostat do sudu s odpadky, který stál venku. Jindy zvíře vlezlo dokonce do ruské chaty, kterou jihočeští vědci v minulosti využívali, a uloupil zde čokoládovou pomazánku.

Všechny záběry pocházejí z archivu Centra polární ekologie Jihočeské univerzity.

Medvědi jsou v létě v Arktidě extrémně nebezpeční. Zůstávají tu totiž pouze ti, kteří nestihli odplout na krách za tuleni a jsou vyhladovělí a neuvěřitelně rychlí. Všichni účastníci vědeckých expedic tak musí umět střílet z pušky a bez zbraně nesmí udělat ani krok.

„Když už je lední medvěd fakt blízko vás, je nutné ho zastřelit. Je potřeba mít oči na stopkách, neustále medvěda sledovat, a když se rozběhne, jednat,“ říká Martin Lulák, šéf letní expedice Centra polární ekologie Jihočeské univerzity.

Zastřelení nebo pouhé postřelení medvěda však nikdy nezůstane bez následků. „Vyšetřuje se to v podstatě jako vražda člověka. Vždy vyšlou forenzní tým a zrekonstruují situaci,“ vysvětluje Martin Lulák. Na medvěda může člověk vystřelit pouze v sebeobraně a nejblíže na čtyřicet metrů. Do té doby se ho musí snažit odradit třeba hlukem.

autor: Romana Lehmannová
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.