Věra Nosková: Nejsou lidi

20. březen 2020

Čas od času mě popadne touha vypadnout od psacího stolu někam do přírody. Jsem ale  trochu bloudivá a také je mi milé, když můžu zážitky s někým sdílet, povídat si při procházce s blízkou duší.

Hledám tedy parťačku, parťáka. Můj muž nikdy nikam nechce, má svůj program. Mám kamarádky, ale čtyři z nich mají velkou nadváhu, jsou pohodlné, moc toho neujdou.

Jeden kámoš mi tvrdí, že chlap nemá vejletovat, ale má držet v ruce vercajk nebo pivo. Mám i další přátele, chtějí si ale povídat jen v hospůdce.

Martina žije daleko a do lesa nemůže, protože je silná kuřačka, hrozí pokuta nebo i požár. Barbora se musí od rána do noci starat o starou dezorientovanou matku. Nataša buď pečuje v zoo o velké plazy nebo cestuje po světě. Alenka musí věčně hlídat vnoučata.

Synům je jednodenní výlet málo, chtějí někde přespávat pod širákem, tahají s sebou spacák, karimatku, stan. Já se ale nechci tahat s bagáží a chci usínat ve své posteli.

Přivolávám vzpomínky na dětství, kdy stačilo zazvonit u kamaráda vedle v domě a říct: „Jdeš ven?“ „Jasně že jo,“ řekl kamarád a zaklapnul sešit s rozepsaným úkolem.

Bydleli jsme na konci Strakonic, k lomu Kalný vrch a k řece Otavě jsme dorazili za deset minut. Běželi jsme loukou a před námi uskakovali zajíci a plašily se koroptve...

Já a mí známí jsme už většinou v důchodu. Máme teoreticky víc času, než když jsme chodili do školy. Tak ráda bych zazvonila na kamarádku, která se doma otravuje, a řekla bych jí: Jdeš ven? Jo. A vypadly bysme k Otavě s klíčema na krku.  

autor: Věra Nosková | zdroj:
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser