Věra Nosková: Hamouni

Jeden večer se objevuje s kamarádkou Aničkou v Praze, setkáváme se v Obchodním centru Chodov, neboť poblíž parkuje. Má hlad a je unavený, za sebou má šest hodin řízení. Jdeme tedy do nitra centra hledat osvěžovnu, kde by se mohl najíst.

Rozhodneme se pro hospodu, která nese název The Pub. Petr studuje jídelní lístek, všechna jídla jsou kolem dvou set, to už vem čert, ale především nevyhovují jeho dietě.

Nakonec si vybere halušky se šunkou polité sýrovou omáčkou. Jsou za stovku. To je dětská porce, odsekne přísně na jeho objednávku servírka.

No, ale mě by to stačilo. Měl jsem nedávno zánět pobřišnice, nesmím se přejídat. A tohle je jediné dietní jídlo, které máte.

Obsluha se kyselí. Já vám dětskou porci dát nesmím. My to nikomu neprozradíme, nabízím konspiraci, ale ona je neoblomná. Hladový kamarád si dá jen vodu a brzy odcházíme.

Vybavuje si v duchu ochotu, vstřícnost a úsměvy restauračního personálu z nesčetných restaurací, které při svém nomádském životě navštívil, od Švédska po Londýn nebo třeba Užhorod.

Servírka je možná spokojená. Podařilo se jí odbýt chytrolína, který chtěl utratit jen stovku. Proč jsme si hned nevšimli, že tenhle vypráskaný Pub je skoro prázdný?