Věra Hlaváčková: Prokrastinace a lenost
Moje babička mě plísnila, když se mi do něčeho nechtělo, a říkávala: Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. Myslela jsem si, že jsem líná a prostě se mi do nepříjemných věcí nechce. Zavolám tam až zítra, to rozhodnutí odložím na jindy, uklidím odpoledne.
A pak jsem uslyšela to úžasné slovo, uklidnila jsem se, neboť mi to někdo vědecky vysvětlil, a já si do svého slovníku zařadila: nech mě, já prokrastinuju.
Jenže pak mi někdo chytrý vysvětlil, že je to složitější. No nevím, cituji AI. Prokrastinace je chronické odkládání úkolů a povinností na pozdější dobu, často nahrazené nedůležitými činnostmi, což vede ke stresu a pocitu viny.
Není totožná s leností, která znamená nechuť k tomu činnost vůbec vykonat, zatímco při prokrastinaci člověk úkol chce udělat, ale nedokáže se k tomu přinutit.
Nerozumím tomu anebo sobě, protože mně se spojuje obojí. Přece – když se mi něco chce udělat, tak to udělám, a často odkládám věci, které skutečně dělat nechci a vlastně vždy když něco neudělám, kdy mám, tak mám pocit viny. Anebo mi někdo vynadá a následně jsem ve stresu.
Ufff, jsem ráda, že jsem ten sloupek napsala dnes. Je to tak matoucí, že bych to samozřejmě nejraději odložila.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
