Věra Hlaváčková: Letní bouřky
Miluju letní bouřky, když se déšť snáší do rozpálené půdy a zavoní to létem, vlhkou zemí a vodou. Lesy se začnou vypařovat, vzduch se ochladí a krásně se dýchá.
Někdo má z bouřek strach, bojí se blesků, aby něco nezapálily, hromů, když zaduní, ale já se raduju.
Připadám si v tom běsnícím světě nějak svobodná, rozjařená a ta energie ve vzduchu mě činí šťastnou.
Hrozně ráda jsem jako malá běhala bosá v loužích, bouřka mi zuřila nad hlavou a moje máma šílela a křičela na mě, ať jdu proboha pod střechu. Vzpomněla jsem si na to při nedávné bouřce na chalupě a zatoužila jsem vyběhnout nahá na louku a zpívat jako bláznivá Viktorka.
Nakonec zůstalo jen u snění. V tílku jsem se postavila na déšť a za chvíli mi byla zima, nohy v mokré trávě jsem měla špinavé a studené a blesk, který roztrhl nebe kousek od chalupy, mě zahnal pod ochranu hromosvodu.
Málem mě to rozplakalo. Už nemám odvahu skákat za letních bouřek přes kaluže.
Ale stejně je krásné, když živly zuří... A je to krásné, i když už chcete být v suchu a bezpečí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
