Vepřín zmizel a na místě koncentračního tábora v Letech u Písku už je památník. První sezona bude zkušební
Přes dvě desítky let bojovali pozůstalí po obětech romského holokaustu za zbourání velkokapacitního vepřína v Letech u Písku. Velkovýkrmna prasat za komunismu vyrostla v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Po vleklých jednáních a časových prodlevách vznikl Památník obětí holokaustu Romů a Sintů, který zahájil první návštěvnickou sezonu.
Muzeum romské kultury, které areál spravuje, ale přiznává, že zatím nemá obsazené všechny potřebné pracovní úvazky. „My jsme státní instituce, spadáme pod ministerstvo kultury a ten limit úvazků nemáme dostatečný. Tyto úvazky prostě nemáme. Musíme to zkusit provozovat tak, jak jsou zatím podmínky od našeho zřizovatele nastaveny,“ upřesňuje ředitelka Jana Horváthová.
Jde podle ní o pozice v ostraze a správě památníku. „To všechno jsou problémy, které budeme řešit, ale vlastně jiná cesta nebyla,“ dodává.
První sezóna Památníku obětí holokaustu Romů a Sintů by tedy měla být zkušebním provozem. Vedení Muzea romské kultury by podle Jany Horváthové potřebovalo také více peněz. „To je naše veliká nejistota a uvidíme. Věřím, že nás v tom zřizovatel nenechá,“ komentuje.
Čtěte také
Nové návštěvnické centrum bude otevřené od dubna do října, a to ve čtvrtek, pátek, sobotu a neděli od 10 do 17 hodin.
Vnitřní prostory nabízí stálou expozici s názvem Paměť místa a místo paměti. Ukazuje například autentické vzpomínky těch, kteří letským táborem prošli, a také jejich osobní věci nalezené při rozsáhlém architektonickém průzkumu.
Venkovní část pak tvoří třeba rozlehlý kruhový chodník se jmény obětí nebo takzvaná Stezka paměti. „Ta vede od návštěvnického centra k tomu kruhovému chodníku a má mnoho zastavení i s audionahrávkami. Je tam i torzo bývalé haly vepřína. Tahle expozice bude přístupná celoročně a není zpoplatněná,“ uvádí Jana Horváthová.
Celý pořad Přímá řeč o vzniku Památníku holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku si poslechněte online. Připravil Matěj Vodička, hostem je ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Související
-
Současné dění v Evropě je v mnohém podobné událostem před druhou světovou válkou, říká analytik
15. března 1939 začala nacistická okupace Československa. Pořad Přímá řeč připomíná nejen tuto historickou událost, ale klade i otázky na analogie k dnešku.
-
Po židovské rodině Kende zůstala v Budějovicích vila. Nacisté tam měli cely, teď dům patří městu
Josef, Helena, Otto, Rudolf a Erich. Pět členů českobudějovické židovské rodiny Kende připomínají nově položené Kameny zmizelých před Kendeho vilou v Otakarově ulici.
-
Budějovická synagoga šla k zemi v roce 1942. Věže museli nacisté odstřelovat nadvakrát
Rok 1942 byl likvidační pro židovskou komunitu v Českých Budějovicích a okolí. Z města byl vypraven transport do koncentračních táborů, nacisté také zbourali synagogu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
