Velké barevné obrazy rozzáří jezuitskou kolej v Telči. Vzniká tu stálá expozice děl Míly Doležalové
Kulturní magazín Kavárna 20. 11. 2022
Velké černé smutné oči, výrazné dlaně a chodidla. Výtvarnice Míla Doleželová na svých rozměrných plátnech často malovala Romy. A pak také křesťanské náměty. Právě proto nebyla za komunistického režimu v Česku příliš v kurzu. Její tvorbu ale obdivovali ve Spojených státech, Mexiku nebo Tel Avivu. Po sto letech od narození Míly Doleželové se její dílo vrací domů, na Vysočinu.
Bohoslužba v Kostele Jména Ježíš v Telči připomněla sté výročí narození Míly Doleželové, která závěrečné dvacetiletí svého života prožila právě v tomto městě. Při této příležitosti představilo Univerzitní centrum budoucí stálou expozici věnovanou malířce.
Více než 170 obrazů se podařilo dlouhodobě zapůjčit od dominikánů. „Po dlouhých trpělivých jednáních a díky vstřícnosti české provincie dominikánů se nám podařilo dílo získat, zatím propůjčit. V Telči vznikne díky Norským fondům stálá expozice, ale nebude to klasická galerijní expozice, spíše takové vzdělávací centrum, které se bude opírat o její díla a ty hluboké myšlenky,“ upřesnil Václav Jehlička, první polistopadový starosta Telče, někdejší senátor a ministr kultury.
Obrazy Míly Doleželové jsou většinou monumentální, proto jejich instalace není snadná. „Výhodou jezuitské koleje jsou zdejší chodby, kde je relativně dost prostoru. Dáme k dispozici nějakou učebnu a chodby, kde obrazy mohou vyniknout. Je to skoro 450 metrů čtverečních. Expozice by se měla věnovat jejím začátkům, křesťanské tematice, romské tematice a jejímu životu,“ popisuje Jaroslav Makovec, ředitel Univerzitního centra v Telči.
Výtvarné řešení expozice navrhl scénograf Jan Maroušek. Podtrhl barevnost a expresivitu rozměrných děl. „Všechny obrazy mají bílý rám, nejsem schopný říct proč, nikdy jsme na to nepřišli, ale kdyby se daly na bílou stěnu, byly by ochuzeny o jeden rozměr. Proto jsme se rozhodli, že to bude takové pestřejší a myslím, že to dílům i pomůže, ještě víc vynikne ta specifická barevnost Míly Doleželové,“ vysvětluje.
Součástí stálé expozice bude učebna pro výtvarné, taneční a další umělecké workshopy. V Univerzitním centru Masarykovy univerzity by ji chtěli otevřít příští rok na jaře, kdy uplyne 30 let od úmrtí Míly Doleželové.
Více o tvorbě Míly Doleželové a vznikající expozici si poslechněte v kulturním magazínu Kavárna.
Související
-
Mistr, který uměl všechno, stále čeká na objevení. Díla Andreje Bělocvětova vystavují v Krumlově
Malíř Andrej Bělocvětov, který se narodil v Praze s argentinským občanstvím, je stále málo známý. I proto mu krumlovské Egon Schiele Art Centrum připravilo velkou výstavu.
-
Stará malířka blbne na šrotovišti, ale mně to dává smysl, směje se své nové vášni Renata Štolbová
V Holubově žije a tvoří výtvarnice Renata Štolbová. V podkroví má spoustu maleb se svými typickými motivy. „Dům, strom, anděl, koník, to je u mě takové věčné,“ říká.
-
Mimosezónu mám rád, říká Jaromír 99, který do Budějovic přivezl stejnojmennou výstavu
V Galerii 1 v Českých Budějovicích vystavuje výtvarník a hudebník Jaromír 99. Expozice má název Mimosezóna. „Charakterizuje, že ty věci, co dělám, nejsou úplně cool,“ říká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
