Velikonoční radost s Třeboňskými pištci
„K českobudějovickému rozhlasovému studiu máme už dlouhá léta velmi pěkný vztah i úctu. Vždyť naše první nahrávky se narodily právě tady a vždy se sem rádi a s úctou vracíme,“ to jsou slova Václav Šimečka, který vede už od sedmdesátých let se svou manželkou Milenou unikátní a už legendární soubor zobcových fléten Třeboňští pištci a přivedl k lásce k hudbě jako muzikant i učitel mnoho mladých lidí.
A Třeboňští pištci v nejsilnějším a časem prověřeném složení – i s úctyhodným sólistou – violoncellistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu České Budějovice Pavlem Barnášem – se vrátil před pěti roky do studiového sálu Českého rozhlasu České Budějovice na Květnou neděli, aby předvedli svůj velikonoční, svátečně laděný program.
Čtěte také
Třeboňští pištci mají v repertoár hudbu renesanční a barokní, jihočeské lidovky, jihoamerické folklórní melodie, spirituály, příjemné swingovky, irské skladby a občas podnikne velmi milé výlety i do dějin světové populární hudby a to vše ve svébytné úpravě, jak ji nabízí spokojeným posluchačům na koncertech doma i v zahraničí a jak je zaznamenáno na jednotlivých albech. Je také dobré připomenout, že Třeboňští pištci na podzim roku 2011 absolvovali vpravdě historický zájezd do Vatikánu, kde jejich umění ocenil i papež Benedikt XVI.
Malý sváteční výběr z velikonočního koncertu Třeboňských pištců u Tří lvů sestává z jednak z posluchačsky přívětivého výletu hlouběji do historie do doby renesance a baroka, především se skladbičkami jindřichohradeckého rodáka Adama Michny z Otradovic, jednak také z filmových a muzikálových evergreenů, a završí jej půvabná jihočeská folková písnička Doufám autorů Vladimíra Šamalíka a Aleny Binterové napsaná přímo pro Třeboňské pištce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
