Velikonoce s vůní dřeva

Vznik prvního českého mechanického vyřezávaného velikonočního betlému zaznamenala Kateřina Hálová.

Dřevo, jako přírodní materiál, hrálo v lidském životě roli odnepaměti. Počátky řezbářství sahají do dávné historie. V rodině Libora Šediny je už po několik generací řezbářství spojeno také s výrobou betlémů. Jejich rodinná řezbářská dílna měla na Šumavě dlouholetou tradici, vychovala mnoho tovaryšů, na které dohlížel a zkušené rady jim předával jeho pradědeček a později dědeček.

Historie

V kostelích po celé Šumavě nacházíme i dnes jejich díla, ztvárňující Ježíše Krista či různé světce. A v neposlední řadě také betlémy. Právě ty se u Šedinů na Vánoce vystavují každoročně již po několik let. Nejen ty vlastnoručně vyřezané, ale také sesbírané, darované či složitě získané. Jak syn Libor, tak jeho otec Karel s láskou pomáhají udržet povědomí o krásné tradici betlémářství, která v Čechách sahá až do konce 17. století. Nesouvisí však pouze se svátky vánočními, ale také s velikonočními. Proto se Libor Šedina spolu se svým otcem, od něhož se řezbářskému řemeslu naučil, rozhodli, že vytvoří také svůj první velikonoční betlém.

Umělecké dílo, na kterém roky trpělivě pracují, je zatím schované v útrobách jejich dílny, kam jsem za nimi přijela. Aby byla tradice vystavování velikonočního neboli pašijového betlému obnovena důsledně, měly by být jednotlivé výjevy přidávány postupně tak, jak se udály. Betlém se začíná stavět na Popeleční středu, v podvečer na Zelený čtvrtek se do něj symbolicky vkládá scéna Poslední večeře Páně, na Boží hod velikonoční se přidává scéna zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jako připomínka Velké noci, během níž byl Kristus znovuzrozen.

Postní betlém

Postní betlém je unikátní nejen díky velkému počtu zastavení, ale také tím, že bude mechanický, stejně, jako vyřezávaný betlém vánoční, který Libor Šedina každým rokem rozšiřuje. Jednotlivé výjevy čítají několik osob, tedy hodiny a hodiny trpělivé řezbářské práce. Umělecké dílo, ale většinou vyřezáváním nekončí. Od kdysi velmi žádaných povrchových úprav řezbářských děl, jako pozlacování či polychromování, se sice ustupuje, přesto bývají některé figury zakonzervovány pravým včelím voskem, šelakem z krovek exotického brouka nebo jinými přírodními mořidly.

Tento pašijový betlém však nakonec zůstane přírodní. Vzácné lipové dřevo časem samo zatmaví a postavám dodá patřičný nádech. A nejen postavám, ale také celému dřevěnému pozadí, kterému se odborně říká dálina.

Pokud byste chtěli vidět dílo Karla a Libora Šedinových na vlastní oči, zavítejte do Bechyně. Bude-li při nich Svatý Josef stát i nadále, budou se moci návštěvníci za rok na výstavě u Šedinů pokochat velikonočním betlémem celým.