Ve vypuštěné kašně drželi hladovku. Po smrti Jana Palacha zažily Budějovice velký protest

Výstava Pochodeň číslo 1 – Jan Palach v českobudějovické Galerii Nahoře

Byla to jedna z posledních manifestací proti režimu před nastupující normalizací. Tak vzpomínají pamětníci na tryznu za Jana Palacha v Českých Budějovicích.

Den po Palachově smrti, tedy 20. ledna 1969, vyšli studenti dvou vysokoškolských fakult k pietnímu pochodu. Ten vyvrcholil shromážděním na hlavním českobudějovickém náměstí, kterého se zúčastnilo přibližně pět tisíc lidí.

Studenti v čele průvodu měli černé prapory. „Za nimi byla ještě mladá dívka, která nesla fotografii Jana Palacha s černou stuhou. Nevypátrala jsem, kdo to je, ale zdá se mi, že pro České Budějovice je takovým symbolem té události,“ vzpomíná Bohuslava Maříková, která pietu zachytila jako fotografka.

Pochod to byl tichý, bez výkřiků a bez hesel. To totiž nebylo potřeba. „Skutečně to bylo důstojné uctění památky jejich kolegy. Ta smrt lidi na chvilku nějak spojila,“ dodává Bohuslava Maříková.

Pod radnicí stála tribuna. „Studenti přečetli dopis, který napsali matce Jana Palacha. Já si myslím, že byla v těch lidech hrdost a pokora a že tam nebyli jenom proto, aby se zúčastnili, ale že chtěli vzdát hold a stáli za tím odkazem,“ popisuje další pamětník a fotograf Michal Tůma.

Na pohřeb do Prahy šli pěšky

O den později, 21. ledna 1969, začal další protest. Voda uvnitř pro město ikonické Samsonovy kašny tehdy nešuměla. „Kašna byla vypuštěná a měli tam takové ležení vysokoškolští studenti, kteří zde protestovali svojí hladovkou proti systému, proti tomu, co se děje v republice. Z boku kašny byla poměrně velká fotografie Palacha, kam budějovičtí občané nosili svíce a květiny,“ říká Michal Tůma.

22. ledna 1969, čtyři dny před posledním rozloučením s Janem Palachem, vyrazilo dvacet studentů provozně-ekonomické fakulty pěšky do Prahy, aby se zúčastnili pohřbu. Mezi nimi byl Ctibor Šatánek. „Především to byla solidarita s Palachovým činem. Studentské hnutí v Budějovicích bylo velmi silné, byla tady celá řada významných akcí a ta událost nás vedla k tomu, že jsme se rozhodli vyrazit na tuto cestu,“ popisuje.

Tichý protest studentů v Budějovicích i pohřeb Jana Palacha ukazuje nová výstava fotografií

Lidé při pohřbu Jana Palacha, 25. ledna 1969

Lidé po celé zemi si připomínají 50 let od sebeupálení Jana Palacha. Památku mladého vysokoškolského studenta uctívá i nová fotografická výstava v českobudějovické Galerii Nahoře.

Do cíle došla jen polovina skupiny. Přes Tábor, Benešov a Jesenici studenti dorazili do centra Prahy. „Náš čin byl příznivě kvitován pražskými vysokoškoláky a dostali jsme se do těsné blízkosti rakve Jana Palacha,“ doplňuje Ctibor Šatánek.

V té době ještě mnoho lidí žilo v naději na změnu, ta už ale nepřišla. „To byl spíš takový zoufalý výkřik a společnost v tom roce 1969 už byla přeci jenom trochu jinde než v srpnu 68. Deprese ve společnosti byla naprosto zjevná a společnost byla svým způsobem rozpolcená,“ vysvětluje historik Jiří Petráš.

Kromě vzpomínek pamětníky spojuje ještě jedna věc – údiv nad tím, že ani po padesáti letech v krajském městě není ulice nebo místo nesoucí Palachovo jméno.

Spustit audio

Související