Ve Vltavínu si připomeneme tři jihočeské osobnosti, Václava Kršku, Jana Kodeta a Petra Chelčického
Vltavínu se opět vydáme do hlubin českobudějovického rozhlasového archívu, neboť v jeho magnetofonových páskách nebo i cédéčkách, jsou ukryty velké poklady.
Památník Petra Chelčického vznikl rekonstrukcí staré gotické sýpky uprostřed jihočeské obce Chelčice. Už jenom jeho vybavení je zvláštní, protože veškerý nábytek je až na výjimky zavěšený na provazech a jako vynikající a zvláštní mobiliář slouží i klasické sítě. Proč? Odpověď najdete v tom, co Petr z Chelčic kdysi napsal.
O osobnosti Petra Chelčického se toho ve skutečnosti mnoho neví. Není například vůbec jisté, zda z Chelčic opravdu pocházel, jestli se nenarodil jinde, a ani se neví, jak vypadal.
„Jisté ale je, že klenot středověké literatury, který sepsal, tedy knihu Síť víry pravé, stvořil Petr Chelčický právě tady," ujišťuje Klára Kavanová Mušková, specializovaná průvodkyně památníkem. Podle literárních a historických rozborů psal tento, na svoji dobu velice pozoruhodný muž právě v tomto regionu.
„Nebyl to kněz. Byl to pravděpodobně zeman, díky čemuž nemusel sám pracovat, ale mohl se věnovat vzdělávání a psaní," dodává průvodkyně s tím, že Petr byl velkým vyznavačem učení Jana Husa. Po jeho smrti se ale od husitského hnutí odklonil a jediný boj, který uznával, byl boj vnitřní, tedy boj člověka se sebou samým. Stalo se to poté, co viděl, jak se situace v husitském hnutí vyvíjí.
Jak je tedy možné, že Petr Chelčický přežil ve svém díle dodnes a navíc se k němu hlásí mnoho lidí i ze zahraničí?
Stěžejní Síť víry pravé velice oslovilo Lva Nikolaje Tolstého a existuje možnost, že se od něj myšlenky Petra Chelčického dostaly až ke Gándhímu. Všechny tři totiž spojuje názor o neprotivení se zlu násilím a odmítání násilí jako takového už v principu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
