V Prachaticích se objevily dva Kameny zmizelých. Připomínají absolventy gymnázia, kteří zahynuli v Osvětimi

Kameny zmizelých před gymnáziem v Prachaticích nesou jména absolventů Arnošta Klingera a Maxe Spiegela. Jejich osud se snažili vystopovat místní studenti. „Je to o tom, co říkáme celou dobu, že je potřeba mladým lidem ukazovat konkrétní příběhy, konkrétní místa. Tím se to pro ně stane něčím mnohem víc než jenom učivem, které se naučí a odříkají třeba při zkoušce. Dostane se jim to pod kůži. Myslím, že dvěma studentům, kteří příběhy zpracovali, to utkví na celý život,“ říká iniciátor Zdeněk Krejza z organizace Krebul.

S vyhledáváním informací a přípravou materiálů pomáhal studentům učitel Tomáš Soumar. „Bylo to dobrodružné, napínavé, dojemné, poučné a myslím si, že všechny aktéry příběhy Maxe Spiegela Arnošta Klingera velice zaujaly,“ komentuje.

Osud Arnošta Klingera mapoval student Erik Vlášek. „Hodně na mě zapůsobil jeho výstup vůči fašistické obci v Dírné. Na jejich srazu vystoupil a veřejně hájil celou židovskou populaci tady v Čechách,“ vzpomíná.

Čtěte také

Po židovské rodině Kende zůstala v Budějovicích vila. Nacisté v ní vybudovali cely, teď dům patří městu

Na Maxe Spiegela se zaměřil Ondřej Machart. „V jeho příběhu je víc zajímavých okamžiků. Jedním z nich je, když se snažil vycestovat do Anglie, aby mohl pokračovat ve studiu, ale bylo mu několikrát zamítnuto vydání pasu. Nebo když se jeho otec snažil obhájit své české občanství a přes veškeré snahy se mu to taktéž nepovedlo,“ popisuje.

Dva Kameny zmizelých jsou první a pravděpodobně také poslední v Prachaticích. „V Prachaticích židovské obyvatelstvo příliš nebylo, spíše vůbec. Je to důsledkem rozhodnutí rodu Rožmberků z 16. století. Ti nechali vydat zákon, který zakazoval Židům ve městě pobývat,“ vysvětluje Erik Vlášek.

Arnošt Klinger a Max Spiegel zahynuli v roce 1943 v Osvětimi. Jejich osudy kromě Kamenů zmizelých připomíná také informační tabule v zahradě prachatického gymnázia.