V Jihočeské vlastivědě si připomeneme, kdo byl Wilhelm Kralik z Lenory
Jihočeská vlastivěda: Wilhelm Kralik z Lenory
Vsi a městečka u nás vznikala v historii různě už od středověku. Ale ani mnohem později tento trend neustal. Příkladem obce vznikající díky průmyslu až po roce 1830 je Lenora na Prachaticku.
Její jméno odkazuje na kněžnu Eleonorou ze Schwarzenbergu a vznik potom na sklárnu Johanna Mayra. Šumavské lesy přály sklářským hutím a toho využil právě i Mayr. S manželkou Kateřinou dbal o udržení zajetého provozu, jehož pokračování předal svému kmotřenci Wilhelmu Kralikovi.
A Kralik to v Lenoře opravdu rozjel. Nejprve se společníkem Josefem Taschekem a po jeho smrti v roce 1862 sám. Byl nobilitován, postavil tu menší zámeček a provozoval další čtyři sklárny v okolí. Podniky později převzali rodinní příslušníci a provoz se dále rozšiřoval. V 80. letech 19. století obohatili výrobu skláři z východních Čech, část převažující produkce tabulového skla se přeměnila na duté a ozdobné.
V Lenoře pracovalo kolem 500 zaměstnanců a až do konce druhé světové války vedli sklárnu bratři Alfons a Siegfried Kralikovi.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
