V Arktidě se oteplilo, ledovec doslova mizí před očima

15. červenec 2016

Až o čtyři stupně stouply průměrné teploty v některých částech arktického Svalbardu od konce druhé světové války. Ledovce kvůli tomu ubývají o několik desítek metrů za rok. Nyní, během polárního léta odtékají z ledovců proudy vody a z některých doslova prší.

Tam, kde byla ještě před pár lety masa ledu, se už dokonce objevují nové rostliny. „Vidíme tu například lomikámen vstřícnolistý. Ten je schopný se uchytit už asi po osmi letech poté, co se plocha odlední,“ ukazuje Petra Polická, studentka půdní mikrobiologie Jihočeské univerzity.

Čistá voda z ledovce NordenskioldMartin Lulák na ledovce Nordenskiold v ArktiděV pozadí za domy ledovec Nordenskiold v zátoce Billefjorden Barentsova mořeLomikámen vstřícnolistý roste na místech, kde byl ještě před pár lety ledovecBrukvovitá rostlina braya purpurascens roste na místech, kde byl ještě před pár lety ledovecBrukvovitá rostlina braya purpurascens roste na místech, kde byl ještě před pár lety ledovecLedovec Nordenskiold v zátoce Billefjorden Barentsova moře na SvalbarduZřícená jeskyně ledovce Nordenskiold. Ještě před rokem stála, takhle se na ní projevilo oteplováníJeště v roce 2015 byla u ledovce Nordenskiold jeskyně, v roce 2016 už ji vědci našli zřícenouMartin Lulák, šéf letní expedice Centra polární ekologie, u ledovce Nordenskiold v ArktiděLedovec Nordenskiold v zátoce Billefjorden Barentsova moře na SvalbarduLedovec Nordenskiold v Arktidě - čím je led tmavší, tím je starší.Ledovec Nordenskiold v zátoce Billefjorden Barentsova moře na SvalbarduLedovec Nordenskiold, ledovce v Arktidě kvůli oteplování ubývajíUž osm let po ústupu ledovce začíná na první pohled neúrodnou půdu obydlovat vegetace

Ledovec průměrně ustupuje o 35 metrů za rok. Je to způsobeno vlivem rostoucí teploty, která zrovna v místě, které sledují vědci Centra polární ekologie, vzrostla za posledních sto let asi o čtyři stupně.

Během polárního léta tak vědci na vlastní oči vidí, jak z ledovce padají jednotlivé krystalky ledu a zároveň po něm stéká odtávající voda. „Zvlášť dneska, kdy je hodně teplo, okolo patnácti stupňů, tak ten ledovec doslova mizí před očima. Teplá sezóna se neustále prodlužuje, a proto ledovce mizí víc, než stihne za zimu přirůst. Jinak samozřejmě ledovce vždycky během léta tají,“ vysvětluje Petra Polická.

V ledovci Nordenskiold na Svalbardu můžete narazit i na jeskyni s tmavě modrým ledem. „Ta odkrývá vnitřek toho ledovce, kde je ledovec velmi starý, mnohdy až deset tisíc let. Čím je led starší, tím má tmavší modrou barvu,“ říká Petra Polická.

Starší led má také mnohem vyšší hustotu. Kdybychom vzali stejně velkou kostičku tmavě modrého ledu a bílého ledu a nechali je roztát, získáme víc vody z kostičky starého ledu.

autor: Romana Lehmannová
Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Mohlo by vás zajímat

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Nejposlouchanější

Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.