V Arktidě se oteplilo, ledovec doslova mizí před očima

15. červenec 2016

Až o čtyři stupně stouply průměrné teploty v některých částech arktického Svalbardu od konce druhé světové války. Ledovce kvůli tomu ubývají o několik desítek metrů za rok. Nyní, během polárního léta odtékají z ledovců proudy vody a z některých doslova prší.

Tam, kde byla ještě před pár lety masa ledu, se už dokonce objevují nové rostliny. „Vidíme tu například lomikámen vstřícnolistý. Ten je schopný se uchytit už asi po osmi letech poté, co se plocha odlední,“ ukazuje Petra Polická, studentka půdní mikrobiologie Jihočeské univerzity.

Ledovec průměrně ustupuje o 35 metrů za rok. Je to způsobeno vlivem rostoucí teploty, která zrovna v místě, které sledují vědci Centra polární ekologie, vzrostla za posledních sto let asi o čtyři stupně.

Během polárního léta tak vědci na vlastní oči vidí, jak z ledovce padají jednotlivé krystalky ledu a zároveň po něm stéká odtávající voda. „Zvlášť dneska, kdy je hodně teplo, okolo patnácti stupňů, tak ten ledovec doslova mizí před očima. Teplá sezóna se neustále prodlužuje, a proto ledovce mizí víc, než stihne za zimu přirůst. Jinak samozřejmě ledovce vždycky během léta tají,“ vysvětluje Petra Polická.

V ledovci Nordenskiold na Svalbardu můžete narazit i na jeskyni s tmavě modrým ledem. „Ta odkrývá vnitřek toho ledovce, kde je ledovec velmi starý, mnohdy až deset tisíc let. Čím je led starší, tím má tmavší modrou barvu,“ říká Petra Polická.

Starší led má také mnohem vyšší hustotu. Kdybychom vzali stejně velkou kostičku tmavě modrého ledu a bílého ledu a nechali je roztát, získáme víc vody z kostičky starého ledu.

autor: Romana Lehmannová
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.