Umění a nejkrásnější výhled na město nabízí projekt Höhenrausch v Linci

Po půdách, věžích a střechách v centru rakouského Lince vede dřevěná stezka, kterou navíc lemují umělecká díla

Po půdách, věžích a střechách v centru rakouského Lince vede dřevěná stezka. Zavede až na rozhlednu na obchodním domě, odkud je nejhezčí výhled na město, Dunaj, Šumavu i Alpy.

Projekt Höhenrausch 2018 nabízí nejen opojení z výšek, procházku a výhled do krajiny, ale celou cestu lemují díla čtyřiceti umělců z celého světa. Letošním tématem je voda.

Hned po vstupu je prvním úkolem pro návštěvníky přejít přes velkou červenobílou bariéru. Jejím autorem je rumunsko-rakouský umělec Ovidius Anton, který chtěl, aby návštěvníci pocítili, co ve skutečnosti znamená překonávat překážky.

Na stezce Höhenrausch čeká při cestě nahoru a dolů 860 schodů. Nejvyšším místem je šedesát metrů vysoká věž, která za pět let existence už patří do lineckého panoramatu.

Trasu zvládne s návštěvníky až třikrát denně projít průvodkyně Erika Baldinger. „Mottem letošní výstavy je jiný břeh. Voda u nás hrála vždy velkou roli, Dunaj je pro nás velké téma – jako severní hranice římské říše nebo jako vzpomínka na druhou světovou válku, kdy řeka tvořila hranice mezi územím obsazeným Američany a územím obsazeným Rusy. Zároveň na Dunaji žije deset národností, takže může být vnímaný jako hranice, ale z druhé strany i jako spojnice,“ říká.

Jednou ze zastávek stezky Höhenrausch je půda bývalého uršulinského kláštera, kde byla první dívčí škola. Klášter se začal stavět v roce 1670 a byl v provozu až do roku 1968. Teď je z něj kulturní centrum. Na půdě je velká projekce norského moře nazvaná Dvě nebe.

Museum Lauriacum v hornorakouském Ennsu je centrem letošní zemské výstavy

Jedno z největších římských muzeí ve střední Evropě, Museum Lauriacum v hornorakouském Ennsu, je centrem letošní zemské výstavy

Římskému dědictví se věnuje letošní zemská výstava v Horním Rakousku. Představuje život na Dunaji, který tvořil severní hranici římské říše a zároveň chránil před barbarskými kmeny.

Návštěvníci se dostanou i na věž kostela. „Byla to dříve zvonice, ale zvon byl už za první světové války odstraněný a byla z něj vyrobená munice a zbraně. Je tady krásný výhled na novou katedrálu a biskupskou rezidenci v samém srdci Lince. Být takto blízko barokním sochám se jen tak nepoštěstí,“ ukazuje Erika Baldinger.

Následuje procházka po dřevěném postě, pod nímž je hloubka třiceti metrů. Už zdálky lidé vidí ohromnou siluetu – sochu nazvanou Myslitel, kterou sestavil kubánský umělec Kcho ze zbytků potopených rybářských lodí.

Vyhlídková věž je kopií věže z Ulrichsbergu na rakouské straně Šumavy. „Je tu od roku 2013 a letos je přestavěná. Je v ní vložený ocelový jeřáb, který drží na lanech hlavní výstavní objekt letošního roku, létající loď Alexandra Ponomareva,“ dodává průvodkyně.

Posledním nepřehlédnutelným exponátem je Fontána Benjamina Bergmanna. Síť sestavená z desítek metrů trubic a potrubí na střeše parkovacího domu nepředvídatelně tryská proudy vody, což při vysokých letních teplotách většina lidí ocení.

Spustit audio

Související