Zeus přežil díky včelám, Pythagoras napsal svou větu, když jedl jenom med, praví legendy
Nejstarší mýty o včelách pocházejí ze starověkého Řecka a Říma. Jedna z nich vypráví o Diovi. Jeho matka Rhea ho schovala před otcem Krónem. Tomu totiž věštkyně předpověděly, že ho připraví o trůn jeden z jeho synů. Proto každého syna zabil.
„V případě Dia ale Rhea zabalila do plínek kámen a podstrčila ho Krónovi. Syna ukryla v jeskyni a tam ho krmily včely. Díky tomu Zeus přežil a v dospělosti svrhnul Króna ve válce Titánů,“ vypráví pověst šéfredaktorka časopisu Moderní včelař Marie Šotolová.
Patronem včelařů a voskařů je milánský biskup Ambrož. O něm se ví, že byl znamenitým řečníkem. Podle legendy za to mohly včely. Píše se, že když byl malý, krmily ho včely. Proto hovořil krásně a sladce. Říkalo se to také o svaté Ritě a dalších světcích. O Pythagorovi se zase tvrdilo, že když psal známou Pythagorovu větu, jedl jenom med.
Další zajímavosti, třeba jak včely přišly k žihadlu, co máte čekat, když vám do domu vlétne včela, nebo kdo z našich a světových spisovatelů psal o včelách, si poslechněte v magazínu Máme rádi zvířata.
Související
-
Včelaři při medobraní žvýkají vosková víčka. Jsou dobrá proti paradontóze
Medobraní je pro včelaře především radost, protože sklízí plody celoroční práce. Vyžaduje ale také mnoho namáhavé práce, kterou včelař musí naplánovat na správný čas.
-
Včelí roj váží pět kilogramů, dokáže rychle vystavět nový domov a nanosit zásoby
Málo místa v úlu, jeho nedostatečné větrání, deštivé a chladné počasí mohou být příčinou rojení včel. Jeden roj se usídlil i na špendlíku za zahradou Biologického centra.
-
Včely mají v úlu čerpací stanice, říká se jim studánky
Květen je pro včely měsícem, kdy mají opravdu napilno. Kvete nejvíc stromů, květin a také řepka. A tak se tito pozoruhodní tvorové jen tak nezastaví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
