Včelí roj váží pět kilogramů, dokáže rychle vystavět nový domov a nanosit zásoby
Málo místa v úlu nebo jeho nedostatečné větrání – to můžou být dvě příčiny rojení včel. Tou další je deštivé a chladnější počasí jako letos na jaře. Jeden z rojů se v květnu usídlil i na špendlíku za zahradou Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Našel ho tam včelař Václav Krištůfek.
Pod strom hned ráno umístil úl a do něj dal rámek se včelím plodem. „Ten plod pro včely krásně voní,“ vysvětlil svoje počínání. „Ráno, když jsem tam přistavil úl, během několika vteřin ucítily plod a dobrý příbytek. Postupně se tam začaly přesunovat. Na čele úlu vytvořily takový vějíř, mávaly křídly a oznamovaly těm ostatním, aby začaly do úlu lákat.“
Takto se v průběhu dne dostal dovnitř celý roj. To znamená, že uvnitř je i matka. Ta ze sebe vyzařuje sjednocovací rodinný feromon. Rojení je přirozený proces, jako když mladí lidé opustí domov a založí si svou vlastní rodinu.
„Předností rojů je to, že v sobě mají sílu rychle vystavět nový domov a rychle nanosit zásoby, jinak by včely nepřežily,“ doplňuje Václav Krištůfek. Roje váží v průměru pět kilogramů, můžou být i větší. Někdy se v nich může vyskytnout i několik matek.
Jak se takovému jevu říká, podle čeho si včely vybírají, kde se v roji usadí a další zajímavosti o rojení si poslechněte v magazínu Máme rádi zvířata.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
