Pokud vytáhneme včelí žihadlo nevhodným způsobem, zbytečně do těla dostaneme víc jedu
Žihadlo není jen jednoduchá jehla. Jedná se o komplikovaný orgán, který se skládá ze dvou částí. V místě, kde se dvě půlky včelí jehly stýkají, je kanálek, kterým proudí jed.
Na vnější straně žihadla jsou zpětné háčky, které hrají důležitou při vpichu. „Jedna polovina bodla se zachytí v tkáni až po první háček. Ten se vzepře a potom se tam zachytí druhý háček, a tak to pokračuje dál se všemi háčky,“ vysvětluje entomolog Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Dalibor Kodrík.
Můžeme to přirovnat k hmoždince, kterou dáváme do zdi. Bodlo nejde z tkáně vytáhnout. Pokud se o to včela pokusí, vytrhne si poslední zadečkový článek a žihadlo zůstane v ráně. Zadečkový článek je stále živý několik minut, protože je v něm nervové centrum, které řídí svaly neustále pumpující jed do rány.
„Když nás píchne včela, neměli bychom rychle žihadlo vytrhnout ze shora,“ radí vědec. Tím totiž do rány ještě jed ze žihadla vmáčkneme. Nejlepší je chytnout žihadlo pod vytrženým zadečkem třeba nehtem nebo nožem.
Důležité je potom ránu ochladit, popřípadě potřít cibulí, včelím medem nebo alkoholem. Tím se účinek jedu zmírní. Neplatí to ale pro lidi alergické na včelí jed. Proti němu se dá vypěstovat imunita. Pokud se jed podává alergikům postupně v malých dávkách, může se zlepšit jejich imunita vůči včelímu bodnutí.
Podrobnosti o tom, z čeho se skládá včelí jed, ale také o tom, jak by se mohla tato látka využít při léčbě Parkinsonovy choroby, si poslechněte v pořadu Máme rádi zvířata.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
