Medomet podle legendy vznikl díky chlapci, který si točil s taškou nad hlavou
První zástupci hmyzí skupiny příbuzné včelám se objevili asi před 100 miliony lety. Dokazují to zejména nálezy v barmském jantaru, staré zhruba 99 milionů let. První zmínky o včelařství pocházejí z doby bronzové, datují se tedy do roku 3000 před naším letopočtem.
Tehdy se včely chovaly v hliněných džbánech. Byly to spíše hliněné válce, které měly dvě zátky. Jedním otvorem včely do džbánu létaly, druhým se včelař dostal v době medobraní k dílu. „Buď včely vypudil kouřem, nebo je utopil,“ popisuje nejstarší způsob získávání medu šéfredaktorka časopisu Moderní včelař Marie Šotolová.
Plástve potom včelaři dávali do volských měchů, po kterých dupali, vymývali je, a tak získali med a taky medovinu.
Brť je dutina ve stromu, kde žijí divoké včely. Vznikla buď přirozeně, nebo ji v minulosti včelaři vydloubali. Když ji uřízli a přinesli domů, měli další druh úlu – klát, jinak řečený špalek. Lidé kláty zdobili a vyřezávali, takže to bylo malé umělecké dílo. Některé pocházejí i ze středověku.
Čtěte také
Dalším druhem historického úlu jsou košnice. Vyráběly se ze slámy a vyskytovaly se hlavně v německy mluvících zemích.
V roce 1865 Franz Hruschka poprvé předvedl, jak se dá pomocí odstředivé síly získat med z pláství. Žil také nějaký čas v Českých Budějovicích. „Říká se, že dal nějakému chlapci plástev v tašce, aby ji někam donesl. Ten si s ní začal točit nad hlavou a med odstředivou silou začal odkapávat,“ vypráví legendu vztahující se ke vzniku další včelařské pomůcky – medometu – Marie Šotolová. Je to jeden z nejčastějších exponátů v muzeích.
Švýcar Francois Huber patří k dalším včelařským vynálezcům. Žil na přelomu 18. a 19. století. V patnácti letech oslepnul, čtyřicet let se ale věnoval sledování včel. Dělal to zprostředkovaně přes svoji manželku a sluhu, kteří mu vše popisovali. Vymyslel úl, ve kterém se dalo listovat, říkalo se mu listovák. Ten se stal základem nejmodernějšího úlu, který je v současnosti nejrozšířenější na celém světě.
Rozhovor o dalších vynálezech, ale také pověrách spojených s vybavením úlů si poslechněte v magazínu Máme rádi zvířata.
Související
-
Díky patentům Marie Terezie nemuseli včelaři platit daně a vznikly včelařské školy
Období panování Marie Terezie je nazýváno zlatou dobou včelařství. Dva její patenty byly základem včelařského práva až do 20. století, kdy ustanovení pozbyla platnosti.
-
Med jako náplast, vosk jako platidlo a propolis do laku na housle. I tak se využívaly včelí produkty
Využití včelích produktů je široké. A věděli to už naši předci. Prvními doklady o využívání medu jsou jeskynní malby, známá malba ze Španělska je stará nejméně 8000 let.
-
Včelstvo je továrna na zdravou výživu, stavební materiál i dezinfekci
Včely z jednoho úlu vyrazí na 100 tisíc výletů denně, z nichž přinesou až šest litrů nektaru. Z něj vyrábí med. Létavky nektar vrhnou do buňky, nebo ho nabízí skladnicím.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
