Včely mají v úlu čerpací stanice, říká se jim studánky
Květen je pro včely měsícem, kdy mají opravdu napilno. Kvete nejvíc stromů, květin a také řepka. A tak se tito pozoruhodní tvorové jen tak nezastaví.
„Buňky v plástvi jsou do dvou třetin zaplněné nektarem. Včely potom vodu musí odpařit máváním křídel na 15 až 18 procent, aby med konzervovaly. Dokud buňku nezavíčkují, med není hotový,“ popisuje na včelnici Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Václav Krištůfek.
Víčka buněk nejsou neprodyšná, musí tudy proudit vzduch a rodící se včelky komunikují s vnějším prostředím. Buňkám s nektarem se říká studánky.
„Z nich ty včelky, které zahřívají plod svým tělem, vibrací svalů, čerpají energii, protože zahřívání je pro ně energeticky velmi náročné. Studánky jsou pro ně jakousi čerpací stanicí,“ přirovnává včelař. Některé buňky jsou prázdné. Z těchto míst včely zahřívají plod, který se ukrývá hned vedle.
To je jen zlomek toho, co se děje v květnu ve včelím úlu. Poslechněte si speciální díl magazínu Máme rádi zvířata ze včelnice Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Související
-
Včely dokáží omládnout, zjistili vědci. Když je to potřeba, jejich život se až trojnásobně prodlouží
Stárnutí nezastavíme. Pro lidi to platí stoprocentně. U včel se ale stárnutí dá pozastavit. Prokázal to výzkum, kterému se věnuje entomoložka Radmila Čapková Frydrychová.
-
Pokud vytáhneme včelí žihadlo nevhodným způsobem, zbytečně do těla dostaneme víc jedu
Žihadlo není jen jednoduchá jehla. Jedná se o komplikovaný orgán, který se skládá ze dvou částí. V místě, kde se půlky včelí jehly stýkají, je kanálek, kterým proudí jed.
-
Medomet podle legendy vznikl díky chlapci, který si točil s taškou nad hlavou
První hmyz příbuzný včelám se objevil asi před 100 miliony lety. Dokazují to zejména nálezy v barmském jantaru. První zmínky o včelařství pocházejí z doby bronzové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
