Včely mají v úlu čerpací stanice, říká se jim studánky
Květen je pro včely měsícem, kdy mají opravdu napilno. Kvete nejvíc stromů, květin a také řepka. A tak se tito pozoruhodní tvorové jen tak nezastaví.
„Buňky v plástvi jsou do dvou třetin zaplněné nektarem. Včely potom vodu musí odpařit máváním křídel na 15 až 18 procent, aby med konzervovaly. Dokud buňku nezavíčkují, med není hotový,“ popisuje na včelnici Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Václav Krištůfek.
Víčka buněk nejsou neprodyšná, musí tudy proudit vzduch a rodící se včelky komunikují s vnějším prostředím. Buňkám s nektarem se říká studánky.
„Z nich ty včelky, které zahřívají plod svým tělem, vibrací svalů, čerpají energii, protože zahřívání je pro ně energeticky velmi náročné. Studánky jsou pro ně jakousi čerpací stanicí,“ přirovnává včelař. Některé buňky jsou prázdné. Z těchto míst včely zahřívají plod, který se ukrývá hned vedle.
To je jen zlomek toho, co se děje v květnu ve včelím úlu. Poslechněte si speciální díl magazínu Máme rádi zvířata ze včelnice Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
