Týden po bitvě u Hradce Králové vypukla v Českých Budějovicích velká panika. Byla však zcela zbytečná
Bitva u Hradce Králové, která se odehrála 3. července 1866, patří k největším bitvám svedeným na našem území. Rozhodující střet prusko-rakouské války se sice odehrál daleko od jihočeského regionu, ovšem „zaručené“ zprávy, které o něm záhy kolovaly, měly vliv i na život zdejších obyvatel.
Týden po bitvě se v krajském městě začaly šířit zvěsti, že vítězná pruská armáda táhne na České Budějovice. Prý už je dokonce ve Vlašimi a má zálusk na místní vojenské zásoby.
To ve městě vyvolalo všeobecný zmatek. Lidé začali na povozech houfně opouštět své příbytky ve snaze zachránit si život a majetek. Vše vyvrcholilo v okamžiku, kdy někdo vykřikl, že Prusové jsou již před městem. Tu se někteří v záchvatu paniky rozhodli běžet nepříteli vstříc, jiní spěšně utíkali a šířili tuto zprávu dále po okolních vesnicích.
Celé toto pozdvižení bylo však zbytečné, protože pruská armáda do Českých Budějovic nikdy nedorazila. Jednalo se pouze o zkreslenou informaci, kterou kdosi vyvolal buď nevědomky, nebo záměrně.
A tak obyvatelé jednoho domu na Vídeňském předměstí, kteří narychlo zazdili své jmění ve chlévě, museli v noci bránit skrýš nikoli před pruskými vojáky, ale místními zlodějíčky.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
