Světoznámá Alžbětínská serenáda dostala svůj definitivní název po korunovaci královny Alžběty II.

Světoznámou melodií, která má k zesnulé britské panovnici vztah, je Alžbětínská serenáda, v Čechách dobře známá z vokální verze s Karlem Gottem a textem Zdeňka Borovce. V orchestrální podobě rámovala dlouhodobě oblíbený pořad českobudějovického studia Českého rozhlasu Seniorklub, který připravovala bohužel již nežijící známá redaktorka této stanice Míla Hermanová.

A když je řeč o Alžbětínské serenádě, tak by bylo dobré zmínit jejího autora, Ronalda Bingea. Tento skladatel a aranžér, a jedna z opor orchestru Annunzia Paola Mantovaniho, pocházel z města Derby v anglickém Midlandu.

Čtěte také

Krédo Hany Zagorové: Všichni si neseme svůj kříž a musíme se s ním vyrovnat

Jako dítě Ronnie Binge zpíval v kostelním sboru, později se naučil hrát na varhany, což se mu v době dospívání hodilo, když si vydělával nějaké peníze hraním v biografu. V době druhé světové války sloužil u královského letectva a staral se především jako hudebník o zábavu vojáků. Po válce objevil Bingeovy autorské a především aranžérské schopnosti právě slavný Ital usazený v Anglii Mantovani.  

Ronald Binge byl tvůrcem takzvané kaskády smyčců, tedy základního poznávacího znamení Mantovaniho orchestru, který jako první natočil Alžbětínskou serenádu, skladbu, jež se zprvu jmenovala jinak – Andante cantabile. Rukopisný návrh názvu skladby byl ještě jiný – The Man in the Street.

Skladba byla autorem přejmenována na Alžbětínskou serenádu po korunovaci královny Alžběty II. v roce 1953. Později k ní připsal slova básník Christopher Hassall o klidně plynoucí řece Avoně.

Ve smutné souvislosti zazní Elizabethan Serenade, tedy Alžbětínská serenáda, s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu s dirigentem Josefem Vobrubou v nahrávce z roku 1963.