Světovou raritu získaly jižní Čechy díky pádu meteoritu. Příběh vltavínů připomíná muzeum v Českém Krumlově
Už jako školák sbíral minerály, pak studoval geologii. Když se přistěhoval do jižních Čech, s kolegy se shodl na tom, že je škoda, že se o vltavínech mluví vesměs negativně v souvislosti se škodami, které napáchali kopáči. „Přitom je to světová rarita a úžasný přírodní fenomén, který je k nalezení jedině v Čechách,“ říká Vít Kršul.
Právě to bylo hlavním impulsem k založení Muzea vltavínů v Českém Krumlově, kde dnes Vít Kršul působí jako kurátor. „Chtěli jsme, aby lidi věděli, že tu máme něco takhle zajímavého,“ potvrzuje.
Exponáty jsou zapůjčené od jeho kolegů, kteří se vltavínům věnují mnoho let. „Dali jsme dohromady reprezentativní kolekci, měli jsme k dispozici přes dvacet tisíc kusů. Říkali jsme si, že vytvoříme největší sbírku na světě, ale pak jsme si uvědomili, že takovou expozici by nikdo nestihl v rozumném čase projít a vstřebat, tak jsme to pojali jinak. Udělali jsme muzeum jako příběh, interaktivní zábavu a vybrali jenom vltavíny, na kterých chceme ukázat nějakou zajímavost,“ popisuje Vít Kršul.
Vltavíny nepatří mezi nerosty. Jedná se o přírodní sklo, které vzniklo po dopadu vesmírného tělesa na Zem. „Před zhruba 14,5 milionu let dopadl velký meteorit na území dnešního Bavorska. Energie uvolněná při dopadu vytvořila kráter a písčité sedimenty bohaté na křemen byly v místě dopadu roztaveny a ohromným tlakem vymrštěny do vzdálenosti 250 až 400 kilometrů, směrem k severovýchodu, tedy na území dnešních Čech,“ uvádí Muzeum vltavínů.
Nejznámější a nejbohatší naleziště vltavínů leží v relativně úzkém pásu mezi Pískem a Novými Hrady, na západním okraji Českobudějovické pánve. Z těchto lokalit pochází 99 procent všech nalezených vltavínů.
„Je to světová rarita. Samozřejmě, na Zemi dopadá spousta vesmírného materiálu, ale takhle velké těleso, které by dovedlo vytvořit něco jako vltavíny, dopadá jednou za miliony let. Vltavíny mají také naprosto jedinečnou strukturu, kterou nemá žádný jiný kámen na světě,“ komentuje Vít Kršul.
Vltavín je podle něj jediným drahokamem na světě, který vznikl působením kosmických sil. „Pravověrní brusiči a odborníci ho nepočítají do nejvyšší drahokamové skupiny, protože nemá takovou tvrdost. To vlastně způsobuje, že velké kusy vltavínů jsou vzácné a velmi ceněné. Když si představíte, že k nám přiletěly a spadly na zem z výšky nějakých 40 kilometrů a byly už v ztuhlém tvaru, tak je dost malá šance, že nějaké větší kusy přežijí,“ připomíná Vít Kršul.
Kdy a kde se vltavíny poprvé našly, co se z nich vyrábělo, jaké jsou jejich léčivé účinky a co z nich činí světové unikáty? Celý rozhovor s kurátorem českokrumlovského Muzea vltavínů Vítem Kršulem si poslechněte online.
Související
-
Nesměň proslavili Zloději zelených koní. Hledači vltavínů jsou pro místní dlouholetým prokletím
Vášeň, která mění život. To je hledání vltavínů. Příběh spjatý s těmito minerály vypráví kniha Jiřího Hájíčka, jejíž děj se částečně odehrává v Nesměni na Českobudějovicku.
-
Vodní policisté, kteří se dokonale proměňují, i rákosníčci se šnorchlem. To je hmyz našich rybníků
Jihočeské rybníky nejsou jenom pro kapry. Anebo neměly by být. Pokud se o ně staráme tak akorát, nabízejí životní prostředí pro mnoho organismů. Patří mezi ně i vodní hmyz.
-
Nafukovat pneumatiky, protáčet motory, utírat prach. Péče o muzeum historických vozidel je náročná
Muzeum historických vozidel, staré zemědělské techniky, řemesel a modelů funguje v Pořežanech. O sbírku, která zabírá 900 metrů čtverečních, se starají otec se synem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
