Šumavský Ježíš. Stará legenda o ženě chudého uhlíře, která tvrdí, že přivede na svět nového Spasitele
Ten příběh se odehrává na staré Šumavě, v době, kdy se tam ještě v milířích pálilo dřevěné uhlí. Vaněk je chudý uhlíř a jeho žena, o níž ostatní říkají, že to v hlavě nemá úplně v pořádku, tvrdí, že se stane zázrak a ona porodí nového Spasitele.
Příběh o poněkud pošetilé ženě, zvláštní matce (možná) zázračného syna napsal podle jedné ze starých legend spisovatel a hudebník Jaroslav Jeroným Neduha.
Text vyšel v knize Horg a jiné legendy, do které autor sepsal téměř dvacítku netradičních legend ze staré Šumavy a Pošumaví. Knížku sám ilustroval, v roce 2017 ji vydalo Městské muzeum ve Volyni.
Vytoužené dítě se vskutku narodilo začátkem prosince. Bez světla Betlémské hvězdy. Nebo ji z chatrče neviděli. Ale bylo to skoro tak, jak bylo zvěstováno v halucinacích pomatené ženy. Vskutku se narodil syn, pravda trochu slaboučký, a praví zvědaví pastýři putovali k uhlířově boudě hlubokým sněhem, nedbajíce zimy a vlků, a nalezli uhlířské nemluvně v plenkách zavinuté, v jesličkách, avšak andělé nevytrubovali a po Třech králích ani potuchy.
Jaroslav Jeroným Neduha
Jaroslav Jeroným Neduha se narodil v roce 1945 v České Lípě. Vyučil se zámečníkem, po střední škole krátce studoval teologii na Husově československé bohoslovecké fakultě. Od roku 1967, kdy byl angažován do několika filmů, měl svobodné povolání jako herec malých rolí a hudebník.
Objevil se například ve filmu Juraje Herze Kulhavý ďábel nebo ve snímku Nevěsta, který režíroval Jiří Suchý. V Londýně ho přijali na grafickou školu, jejíž studium ale kvůli srpnové okupaci Československa nezahájil.
V roce 1974 založil skupinu Extempore, která neušla zájmu Státní bezpečnosti. Před šikanou StB se Jaroslav Neduha několikrát ukryl v bohnické psychiatrické léčebně. V roce 1980 s Karlem Navrátilem založil folkovou skupinu Mezzanin. V roce 1983 byl tajnou policií, která ho vydírala a zastrašovala, donucen k vystěhování se do Rakouska.
Ve Vídni pracoval pro starokatolickou církev, založil vídeňské Extempore, vystupoval ve filmu i v televizi. V té době nahrál písničky i pro Svobodnou Evropu, kam ho do svých pořadů zval Karel Kryl. Po listopadu 1989 se vrátil do Československa.
Vydal několik knih, například novelu Boží mlýny, autobiografickou prózu s názvem To, co se sem nehodí, paměti Životaběh nebo zatím poslední titul z roku 2017 Horg a jiné legendy ze Šumavy.
Související
-
Petra Soukupová: Zmizel. Malý Jakub přišel o nohu, teď se navíc ztratil jeho starší bratr
Citlivému Jakubovi je sedm, když po střetu s autem přijde o nohu. Učí se s tím žít, jeho handicap musí přijmout i rodina. Jednoho dne se ztratí jeho starší bratr Martin…
-
Za devět minut urazily klády kilometr. Želnavským smykem na Šumavě se znovu plaví dřevo
Želnavský smyk na Šumavě je zase funkční. Korytem této technické památky z konce 19. století se dopravovalo dřevo ze Schwarzenberského kanálu do překladiště v Nové Peci.
-
Zaniklé obce, řemesla i počátky lyžování ukazuje nová kniha s fotkami ze Šumavy
Dosud neznámé fotografie Šumavy představuje nová kniha s názvem Šumava - krajina pod sněhem. Snímky pocházejí převážně z první poloviny minulého století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
