Sám s děvčetem v dešti
Před 105 roky se narodil legendární český swingař, akordeonista, autor řady šlágrů a rodák z jihočeské Blatné Kamil Běhounek.
Tenkrát se musel každý nový světoobčan přivítat slovy “Požehněj Tě Pánbůj“, ale tatínek dodal: „Leží tu zabalenej jakou housenka“.
Tak se stalo v království Českém, dne 29. března Léta Páně 1916, uprostřed první světové války, v půl jedné odpoledne.“
Tak těmito slovy si připomněl svůj příchod na tento svět v jihočeské Blatné znamenitý český swingař, akordeonista a skladatel Kamil Běhounek, od toho okamžiku tedy uplyne 105 let.
Na jihu Čech, v Blatné, však Kamil Běhounek dlouho nepobyl, neboť už na podzim roku 1916 se přestěhoval s rodinou do Slaného, kam byl jeho tatínek přidělen jako vrchní státní zvěrolékař. Ve Slaném prožil Kamil Běhounek velmi pěkné dětství, ale i mládí, v němž se už potkal s americkým jazzem.
Hodně jej v tomto směru ovlivnily letní tábor YMKY na Oravě, kterého se jako gymnazista zúčastnil: „V táboře byl s námi chlapec z Prahy, který s sebou měl přenosný gramofon a spoustu amerických desek. To bylo něco pro mne. Sál jsem tu hudbu jako mořská houba vodu."
Ve Slaném Běhounek bydlel v s rodiči ve Štechově ulici číslo 17. Zde na půdě Kamil Běhounek našel svoji první harmoniku a na dvoře tohoto domu začal na nástroj cvičit. A za nedlouhý čas dosáhl virtuozity. Během studentských let na právnické fakultě Univerzity Karlovy hrál v letech 1935-37 s orchestrem Gramoklubu a vystupoval s R. A. Dvorským a Karlem Vlachem, resp. jejich bandy.
Zájem o hudbu nad právy u něj zvítězil a postupně se ze sólového hráče na chromatickou harmoniku se stal šéfem úspěšného septetu a bandu. Zejména začátku 40. let na sebe upozornil i jako autor řady šlágrů ve spolupráci s textařem Karlem Kozlem pro dobové hvězdy jako třeba Cvrček muzikant nebo Ráda zpívám hot, Moje láska je jazz a hlavně Sám s děvčetem v dešti, jeden z největších šlágrů R. A. Dvorského a jeho orchestru.
Po konci druhé světové války vedl Kamil Běhounek vlastní orchestr, který měl jako první u nás sekci pěti saxofonů a hrál pro americké vojáky v důstojnických klubech v západním Německu, v americké okupační zóně. Ten postupně snížil na septet a sextet. V Západním Německu pak už Kamil Běhounek zůstal. Muzikou se jako akordeonista i aranžér víceméně živil nadále, i když trochu v jiných žánrech. Například také vedl dechovou kapelu, která vystupovala v bavorských krojích a jódlovala. Ale swing neopustil.
Začátkem osmdesátých let minulého století totiž přišlo několik výrazných osobností české exilu s myšlenkou natočit album, které by bylo poctou klasickému českému swingu. Zpočátku se tennápad zdál jako nereálný, protože duchovní otcové nápadu, legendy českého swingu Kamil Běhounek a další jihočeský rodák Jiří Traxler žili na úplně jiných místech planety: jeden v Kolíně nad Rýnem a druhý v Kanadě.
Nakonec Josef Škvorecký, spolumajitel vydavatelství Sixty-Eight Publishers, na bohulibý projekt poskytl nějaký mírný rozpočet, a tak mohla čtveřice najatých německých muzikantů natočit muziku, dříve známá slovenská zpěvačka Zuzka Lonská a Zdeněk Kratochvíl ze Švédska přidali vokály.
Na desce si zazpívala Libuše Helclová, jež vlastnila v Kolíně nad Rýnem hospůdku a rozpomněla si na dobu svého profesionálního zpívání. No, a největší atrakcí alba nazvaného symbolicky „Swing Time“ je jistě Karel Kryl, který své vstupy natočil při zastávce v Bonnu, na cestě mezi Mnichovem, kde pracoval ve Svobodné Evropě, a Dortmundem.
Kamil Běhounek došel do konce svého života nedlouho po jeho natočení před vánočními svátky v západoněmeckém Bonnu v roce 1983 ve věku 67 let. Kamil Běhounek nade vší pochybnost patřil k nejvýznamnějším průkopnickým osobnostem českého swingu a navazují na něj i mnohem mladší přední čeští swingaři, jako třeba také akordeonista a vedoucí souboru Blue Star Václav Marek a Petr Hanzlík, vůdčí člen vokální skupiny The Swings. Oba se v pořadu vyznají z obdivu ke Kamilu Běhounkovi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.