Rodiče hvězdy pop music i krále dechovky Josefa Zímy pocházeli z jižních Čech

Josef Zíma zpíval v dětském sboru a učil se soukromě zpěvu u pěvce ukrajinského původu  Konstantina Karenina. Na cestě na výsluní mu jistě pomohl, jak mi vyprávěl, skladatel, dirigent i rozhlasový redaktor Alexej Fried. Ve Friedově orchestru mladý Josef Zíma zpíval i konferoval. A rychle vešel ve známost i zásluhou Werichova divadla ABC.

Je dobré říci, že v prvních letech své popularity byl Josef Zíma zároveň studentem divadelní fakulty Akademie múzických umění. Už od konce padesátých let patřil k hvězdám české hudební, filmové i divadelní zábavy. Jako člen Městských divadel pražských měl coby zpívající herec role ve hrách Dva šlechtici z Verony, Malované na skle nebo Šeherezáda a v Karlínském divadle zářil v roli Woodyho v Divotvorném hrnci.

Nejmladší diváci však znají Josefa Zímu ze všeobecně oblíbených pohádek jako Princezna se zlatou hvězdou na čele nebo z dabingu ruského Mrazíka. Ovšem Josef Zíma se objevil třeba i ve filmech Snadný život, Ta naše písnička česká a Ženu ani květinou neuhodíš a díky playbacku svým hlasem v legendárním filmovém muzikálu Starci na chmelu a mnohem později zazněla jak hudbou, tak textem vlastní písnička Josefa Zímy Gina v retromuzikálu Rebelové.

Gina byla jedním z hitů Josefa Zímy v šedesátých letech. K těm dalším patřily písničky Pyšný tulipán, Jak se máš, Maruško, Do vlasů, Zlatovlasá Annabella, Už kvetou pampelišky nebo duety Nej, nej, nej s Pavlínou Filipovskou nebo Si, Si, Si signorina s Jaromírem Mayerem.

Avšak nejspíše největším hitem Josefa Zímy byla světoznámá japonská písnička s gastronomickým názvem Sukiyaki, kterou si otextoval jako Bílou vránu – a tou na Josefa Zímu v Hudebním pozdravení zavzpomínáme.