Robotická dojička sníží náklady na výrobu mléka až o třetinu. Modernizace pomáhá zvládnout energetickou krizi

Biofarma v Malontech na Českokrumlovsku chová 450 dojnic, které vyprodukují šest tisíc litrů mléka denně. Využívá robotickou dojičku. „Když kráva přijde do dojicího robotu, robot ji pozná, ví, co je to přesně za kus, kolik dojí. Podle toho sesype množství šrotu,“ popisuje ředitel farmy Martin Všechovský.

Důvodů, proč společnost začala využívat toto zařízení, je několik. „Podle propočtu víme, že díky robotickému dojení nám klesne spotřeba elektřiny přibližně o třetinu. Robotické dojení zároveň pomůže s nedostatkem pracovníků v živočišné výrobě. Na jedné směně byli potřeba tři lidé, nyní stačí jeden. Díky robotickému dojení navíc stoupne produkce, to znamená výroba biomléka,“ vysvětluje ředitel.

Čtěte také

Úroda zelí je podprůměrná. Na výnosech se podepsali škůdci, počasí i zvýšení nákladů

Díky modernizaci ušetří zemědělská společnost několik milionů korun ročně. Úspory přinesla také výměna osvětlení. Biofarma ještě připravuje další investice, které sníží náklady na výrobu. „V příštím roce vyměníme čističku obilí za daleko větší a efektivnější, takže během kratšího času vyčistíme více obilí a ušetříme elektřinu,“ dodává Martin Všechovský.

Někteří zemědělci chystají úsporná opatření jiného druhu. Ta ale podle ředitelky jihočeské agrární komory Hany Šťastné nebudou mít pozitivní dopad na zemědělskou produkci. „Už máme informace, že například zavírají chovy drůbeže, výkrm kuřat přes zimu, že vůbec nechtějí sklidit ovoce, protože skladování jablek při teplotě jeden stupeň Celsia zdražuje kilo této produkce až o deset korun,“ říká.

Zemědělci šetří i na minerálních hnojivech, která jsou až čtyřnásobně dražší. „Tady mají výhodu ti, kdo chovají dobytek. Mohou částečně tu organickou hmotu do půdy dávat v podobě chlévské mrvy,“ doplňuje Hana Šťastná. Agrární komora také zaznamenala větší zájem o fotovoltaické elektrárny a bioplynové stanice.