Říkal si Strejda nebo Hajský, jmenoval se Jan Zelenka z Kamenného Újezda a také díky němu zemřel Heydrich
Připomeneme osobnost Jana Zelenky Hajského. Někdo o něm možná ví, ale pro širší veřejnost je jeho jméno a život a hlavně jihočeský původ zatím velkou neznámou.
Pro Jana Zelenku Hajského si gestapo přišlo 17. června 1942, tedy den před obklíčením parašutistů v pravoslavném chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Hajský rozkousl kapsli s jedem, jeho žena Františka to nestihla a byla zastřelena 24. října v Mauthaussenu. Syn, septimán Jan Milíč Hajský, zemřel ve stejný den jako jeho otec. Když se ve škole dozvěděl, co se stalo doma, také rozkousl připravenou kapsli s kyanidem.
Životní příběh Jana Zelenky ale začal o 47 let dříve v jižních Čechách. „Narodil se 3. března 1895 v Kamenném Újezdě u Českých Budějovic, v domě číslo popisné 19 U Klavíků, v rodině řídícího učitele,“ říká historik Roman Lavička z Kamenného Újezda.
Jak doplňuje archivář Jiří Cukr, rodina však v Kamenném újezdě dlouho nežila. Otec coby učitel musel na jiné místo. „Zprvu byl přeložen do Chlumce, což je osada u obce Olešník nedaleko Hluboké nad Vltavou, kde působil dva roky. V roce 1902 se rodina přestěhovala do Zborova,“ vypráví.
V dalších letech jeho stopy z archivních záznamů mizí. V roce 1922 se oženil s o šest let mladší Františkou Hoffmannovou.
V dubnu 1927 nastoupil na sever republiky jako řídící učitel při menšinové státní škole v Dolním Háji u Duchcova. Od toho pak odvodil jedno ze svých jmen používaných jako krycí v odboji. Známý byl například jako Strejda, Řehoř, Říha nebo Hajský, či spíše Hájský.
Bez jeho pomoci by se parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš z výsadku Anthropoid dostávali k důležitým informacím z okolí Reinharda Heydricha jen těžko, možná spíše vůbec.
Více si poslechněte online v reportáži natočené jak v Kamenném Újezdě, tak ve Zborově.
V další části Vltavínu se vydáme do Českých Budějovic v roce 1923 a nakonec nás čeká archívní záznam o divadelních představeních v Českém Krumlově za dob Rožmberků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
