První velitel 311. perutě RAF byl z Tábora. Teď tu má pamětní desku

11. červen 2015

Snad nejvýznamněji z táborských rodáků se do historie druhé světové války zapsal brigádní generál Karel Mareš. Tento vojenský pilot byl prvním velitelem 311. československé bombardovací perutě britského královského letectva. Jeho památku od tohoto týdne připomíná pamětní deska v historické budově gymnázia Pierra de Coubertina.

„Já jsem moc ráda, že se to povedlo. Tatínek byl opravdu čestný člověk a vlastenec tělem i duší,“ říká dcera válečného hrdiny Dagmar Jungmanová.

Odhalení pamětní desky se zúčastnilo několik desítek lidí. Nechyběl mezi nimi historik Josef Velfl, který se o osudy generála Mareše zajímá od 70. let. „Byl to mimo jiné účastník prvního protirakouského odboje, hrdina československých legií v Itálii, za druhé světové války pak první československý velitel 311. perutě RAF, účastnil se prvního náletu spojenců na Berlín, poté působil po boku generála Píky v sovětském svazu. To hovoří za vše,“ vyjmenovává Josef Velfl.

Generál Karel Mareš byl v souvislosti s vykonstruovaným procesem s Heliodorem Píkou zatčen a degradován na vojína. Musel opustit Prahu, živil se jako zemědělský dělník.

Dagmar Jungmanová se mnohé o otcově minulosti dozvěděla až dlouho po jeho smrti. „On byl hrozně skromný. Chodili jsme spolu do lesa, učil mě znát stopy zvířat, bruslit, lyžovat, ale zážitcích z války se se mnou nemluvil,“ vypráví.

Karel Mareš zemřel v roce 1960 ve vesnici Kosova Hora u Sedlčan. Patří mezi nejvýznamnější absolventy táborského gymnázia. Jeho památku proto nyní připomíná i pamětní deska v prvním patře školy. „Myslím, že jsme se tím přihlásili k nějaké tradici, prokázali úctu člověku, který si to nesmírně zaslouží. Akorát je mi líto, že to bylo s poměrně velkým zpožděním,“ uzavírá ředitel gymnázia Miroslav Vácha.

Karel Mareš se dočkal plné rehabilitace až v roce 1990, kdy mu byla in memoriam vrácena hodnost brigádního generála.

autor: Jan Kopřiva
Spustit audio