První přístroj na výrobu čoček Otto Wichterle sestavil z dílků dětské stavebnice Merkur
Zákruty životní cesty prostějovského rodáka Otto Wichterleho mnohokrát ovlivnila náhoda. Dřív než začal chodit do školy, spadl do močůvky a málem utonul. Dlouho se zmítal v horečkách a doktoři mu předpovídali rok života.
Chlapec měl ale tuhý kořínek. V devíti letech nastoupil hned do páté třídy a po roce rovnou na gymnázium. Zajímala ho chemie, ale jeho vysokoškolská studia přerušila válka.
Náhoda ho tehdy přivedla do výzkumných chemických dílen firmy Baťa, kde se mu podařilo vyvinout makromolekulární polyamid, jehož tavenina se dala táhnout na dlouhá pevná vlákna. A to byl první krok k výrobě umělého polyamidového vlákna – silonu, jehož po válce začala výrobní linka chrlit desítky tisíc tun ročně.
Další náhoda, setkání ve vlaku s neznámým mužem, ho nasměrovalo k zahájení práce na výzkumu vhodné látky pro výrobu kontaktních čoček. Protože se ale tou dobou znelíbil vládnoucím komunistům, musel pracovat takřka na koleně – první přístroj na výrobu čoček sestavil z dílků dětské stavebnice Merkur.
První měkké kontaktní čočky přišly na svět v roce 1956 a vzbudily obrovský zájem. Stát však špatně zacházel s patenty a prodělal miliardy korun. Odměna pro autora vynálezu byla směšně malá. Svou vědeckou dráhu zakončil Otto Wichterle v 90. letech 20. století jako předseda Akademie věd.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka