Přikrmování zvěře v době nouze je povinné. Proto lesníci nosí potravu i přemnoženým divočákům

30. prosinec 2021 09:24

Lesníci v zimě chodí přikrmovat černou a srnčí zvěř. A to i přesto, že jsou divoká prasata dlouhodobě přemnožená. Zdánlivě nelogická činnost má svoje opodstatnění.

„Sypeme oves i speciální krmné směsi, protože jsou obohacené o minerály a zvěř to v tomto zimním období potřebuje. Nedáváme velké množství, aby zvěř měla stále čerstvé krmení,“ popisuje ředitel Krajského školního hospodářství Petr Stehlík na krmelišti.

„Ke každému krmelišti patří samozřejmě i slanisko. To je třeba vyříznutý pařez, kam se dává sůl. Zvěř se tam pravidelně vrací a tu sůl líže, protože ji potřebuje,“ dodává.

Na místě je vidět, že zvěř pro krmení opravdu chodí. „Tady jsou vidět stopy od prasátek, ale i zvěře srnčí. A tam vzadu vidím i stopu lišky,“ ukazuje Petr Stehlík.

Lesníci přikrmují divoká prasata a srnčí zvěř dvakrát týdně, a to i přesto, že je přemnožená. „Přikrmování zvěře nám nařizuje lesní zákon. V mrazivých dnech, kdy sníh zmrzne na krustu, se zejména srnčí, spárkatá, ale i drobná zvěř vůbec nedostane k tomu podkladu, k potravě. Co se týká černé zvěře, tak tu přikrmováním v naší honitbě soustřeďujeme a provádíme každoročně dvě naháňky, kdy počet redukujeme,“ vysvětluje ředitel Krajského školního hospodářství.

Divoká prasata jsou i v oboře Střední lesnické školy v Písku. „V obůrce máme kolem třiceti prasat. Dáváme jim v malém množství suchý chléb a krmíme i ječmenem, jsou na to zvyklí. Prasata to sní poměrně rychle, tady v obůrce krmíme v podstatě každý den,“ říká Petr Stehlík.

Suchý chleba mohou prasatům do obory přinést i návštěvníci lesa. Na krmeliště ve volné přírodě by ho ale raději nosit neměli. Mohl by tam zplesnivět a potom způsobit zvěři zdravotní problémy.

Související