Představení Pokoje odkryje naši covidovou izolaci, ale i touhu člověka po svobodě a zároveň jistotě

„Výsledkem je přestavení, které pak celý týden hrajeme a ono se mění jako živý organismus. I na základě reakcí diváků, kteří jsou jeho součástí,“ říká umělecký šéf Continua Pavel Štourač.

Site specific divadlo je specifické právě tím, že vzniká pro daný prostor. „Nehrajeme ani v divadelním sále ani tradiční divadelní hru, ale pracujeme s místem, které se snažíme nějakým způsobem ozvláštnit. Vybíráme si prostor, který je ve své podstatě nedivadelní. Začínali jsme na zámku Kratochvíle a pak jsme vyzkoušeli všechny myslitelné i nemyslitelné prostory jako staré továrny, rybník nebo jedoucí vlak,“ vyjmenovává Pavel Štourač.

Představení V břiše velryby uvedlo Divadlo Continuo v písecké vodárně|foto:Michal Hančovský

Letošní ročník je jubilejní. Pětadvacáté vydání mezinárodního divadelního site specific projektu se vrací domů, tedy do Švestkového dvora. „Nikoli ale do našeho divadelního sálu, nýbrž do prostoru, který obýváme. Na dvůr a do okolních ochozů, takže to bude trošku alžbětínské divadlo. A budeme se na ten prostor dívat jinak, jako bychom tam přišli poprvé,“ líčí spoluautor projektu.

Prostor je de facto i tématem letošního ročníku. Jeho podtitul zní Pokoje/Rooms. „Reflektujeme dobu, kdy jsme byli zavření v pokojích, nemohli jsme ven, ztrátu sociálního kontaktu. Vše, co jsme měli ve vztazích naučené, přestává platit, jsme izolovaní a chováme se jinak,“ uvažuje Pavel Štourač.

Co se odehrává za zdmi

Ve Švestkovém dvoře tedy vzniknou pokoje, v exteriéru vznikne interiér. „Věci, které se normálně odehrávají za zdmi a zavřeným dveřmi, zveřejníme. Je to pro nás až terapeutická záležitost,“ přiznává Pavel Štourač s tím, že snad i diváci zjistí, že něco podobného sami prožívají.

„Ptáme se, čím je ten pokoj, místnost, komnata vymezen, čím je určen,“ pokračuje Pavel Štourač, „jestli stěnami, které omezují vzduch uvnitř čtyř zdí, nebo jestli je to místo, kde se cítíme dobře a kde stěny mohou být vymezené jenom čárou na zemi. Hledáme hranice, to, čím se vůči ostatním vymezujeme, ohrazujeme, obraňujeme. S těmito významy v té inscenaci pracujeme.“

Čtěte také

Na otáčku můžete cestovat časem a potkat slavného vynálezce a umělce Leonarda da Vinciho

Diváci budou aktivními účastníky představení. Budou se mezi pokoji pohybovat, budou si smět vybrat, ve kterém se zdrží a který naopak opustí. „A jestli mohu nabídnout malou ochutnávku, pokoje se v určité chvíli rozpustí, stěny začnou odjíždět a měnit se, prostor přestane být definovaný. Diváci zažijí divadelní přestavbu,“ líčí Pavel Štourač.

Inspirací je umělcům nejenom doba covidová. „Vidíme to i v případě přírodních katastrof, kdy zdi najednou během pár vteřin nejsou. Nebo největší evropská rozdělovací zeď, berlínská, něco, co se zdálo jako monumentální a nekonečné, během jedné noci padlo. Otázka trvalosti a iluzivnosti se v tom představení objevuje též,“ dodává.

Svoboda, která vznikne odstraněním překážky, podle něj není pro řadu lidí tak důležitá, je pro ně důležitější mít ochranu, i když je omezuje. „Vidíme to ve společnosti dnes stejně jako před třiceti lety nebo před mnoha staletími. Základní model společnosti, že jedni preferují spíš otevřenou a jiní uzavřenou společnost, začíná právě od těch pokojů,“ uzavírá.

Představení Pokoje se bude postupně rozvíjet ve Švestkovém dvoře v Malovicích od 27. července do 1. srpna. Pokaždé od 21 hodin. Celý rozhovor s Pavlem Štouračem si můžete poslechnout online.