Před 60 lety se Lipno naplnilo vodou, vše urychlila povodeň

Na tehdy poměrně překotné napouštění vody si dodnes pamatují některé obyvatelky Lipna. „Přes ten lesík byl barák, kde sundali střechu, a my jsme se běželi z kanceláří podívat. Stáli jsme na tom baráku. Pak už se voda blížila, tak jsme honem utíkali pryč,“ vzpomínají Růžena Bělohlávková a Věra Kvěchová.

Plán napouštění Lipna byl stanoven na 1. března 1958. Příroda ale rozhodla jinak. „Na počátku února přišla povodeň. Naplnil se celý prostor stálého nadržení plus asi metr a 40 centimetrů zásobního prostoru. Za únor přiteklo do Lipna 40 milionů kubíků vody, které tam zůstaly, tím vlastně došlo k rychlému neřízenému naplnění části zásobního prostoru,“ vysvětluje ředitel závodu Horní Vltava Povodí Vltavy a bývalý správce přehrady Zdeněk Zídek.

Čtěte také

Kameny, po kterých chodíte na břehu Lipna, jsou pozůstatky domů

Pak se pokračovalo podle plánu. Jako dítě to zažila Věra Kvěchová. „Oni to napustili a my jsme s otcem chodili po tom břehu bývalé Vltavy. Pamatuji si, že tam stály ještě baráky, že jsme tam našli kostru kočky na studni, jak to tam všechno zůstalo,“ vypráví.

Manipulace s hladinou při napouštění přehrady, která se skládá z betonového bloku a sypané hráze, má podle Zdeňka Zídka předepsaný režim. „Není to tak, že by se celá napustila a celá vypustila. Plní se to určitou rychlostí, vyhodnocuje se, někdy se to zase uprázdní a zase plní, hodně záleží na hydrologických podmínkách,“ popisuje.

Rok po napuštění jezera popsal ve své reportáži redaktor Československého rozhlasu Vladimír Vácha: „Stovky turistů přijíždějí dnes, kdy píšeme rok 1959, na Lipenskou přehradu. Stavební práce jsou už dávno skončeny, hráz v šířce 282 metrů přepažila údolí do výše 26 metrů. Za ní se rozlilo nové jihočeské moře, které už zatopilo téměř čtyři a půl hektaru půdy. Od května brázdí jeho hladinu dvě velké motorové lodě.“

V 90. letech Lipno vsadilo na rozvoj turistiky|foto:Andrea Poláková, Český rozhlas

„O Lipnu se vždycky říkalo, že to je české moře. Má rozlohu padesát kilometrů čtverečních a nejdelší přímku přes 13 kilometrů. Jako na jediné naší vodní ploše je tam vidět zakřivení země,“ dodává Zdeněk Zídek.

Ten se v roce 1993 stal starostou obce Lipno nad Vltavou a je jím dodnes. V 90. letech zažil celý region krach několika průmyslových podniků a velkou nezaměstnanost. Lipno vsadilo na rozvoj turistického průmyslu. „Jednosezónní turistika není schopná ten region uživit, musí být dvousezónní, tudíž musí být důvod sem jezdit i v zimě,“ připomíná.

V těchto dnech vrcholí na Lipně zimní sezona, téměř všechna lůžka jsou obsazená. Zimní sezona přispívá k celoročnímu turistickému ruchu víc než ze třiceti procent.