Kameny, po kterých chodíte na břehu Lipna, jsou pozůstatky domů
Jan Račák bydlí ve Frymburku, doslova pár metrů od vody Lipenské přehrady. Dříve působil v českokrumlovském Regionálním muzeu, nyní už pečuje o památky i v zahraničí. Ve své domovině ale nezahálí a na břehu Lipna dokáže najít zajímavé věci.
Poklady se objevují, když je nižší stav hladiny. „Teď jsme našli to, čemu archeologové populárně říkají šedý mor. Je to keramika, která má takovou specifickou barvu a patří do pozdního středověku. My tu máme stěnu nádoby a kus dna. Když budeme mít štěstí, objevíme třeba i část zdobeného pohárku nebo hezký okraj hrnce,“ ukazuje Jan Račák.
Stopy z minulosti je možné najít všude, kde sídlili lidé. „Kromě věcí ze středověku se dají najít i pozůstatky po osídlení pravěkém. Chodili sem patrně rybáři a lovci a stavěli si dočasná sídliště. Když má člověk štěstí, může narazit na zbytky pazourkových nástrojů nebo odpad po výrobě těchto nástrojů,“ dodává.
Mnozí si asi všimli na břehu Lipna plochých kamenů. To jsou ve skutečnosti pozůstatky domů, které tu stály. Jeden byl například u Frymburku.
„Byl to jeden z frymburských mlýnů. Jan Nepomuk Maxant, který zde působil jako učitel na počátku 19. století, ve stáru koupil tenhle mlýn společně se svojí novou mladou manželkou. Tím se ale hrozně zadlužil, manželka ho pustila k vodě a on zemřel chudý,“ vypráví Jan Račák.
Mlýn je možné vidět na starých fotografiích, na břehu přehrady jej připomínají jen pozůstatky širokých obvodových zdí. Jedna jde po břehu, druhá na ni navazuje v pravém úhlu a mizí pod hladinou. U Frymburku jsou ještě stopy po dalších dvou domech, dva velké statky zanikly u Přední Výtoně.
Našel olověnou zátku s božím okem i pravěkou škrabku na kůži
Jan Račák už u Lipna objevil celou řadu zajímavostí. Třeba jednu raritu, která je zvlášť výjimečná pro člověka, který nepoužívá detektory. „Je to olověná zátka se symbolem božího oka. Tyto velice pěkné zátky měl takzvaný všelék, který se v období baroka dovážel z Itálie, a tady si ho lidé kupovali,“ popisuje.
Mezi další nálezy patří například středověké držadlo pokličky nebo pravěká škrabka na kůži. „Lidé tady žijí s určitými přestávkami od dob mezolitu a intenzivní osídlení máme od 13. století, což zanechalo stopy. Tím nejvýraznějším, co se dá najít, je keramika. Pokud člověk něco zajímavého objeví, třeba při koupání na frymburské pláži, je dobré obrátit se na odborníky do muzea,“ uzavírá Jan Račák.
Související
-
Před 60 lety se Lipno naplnilo vodou, vše urychlila povodeň
Největší vodní plocha v Čechách, Lipenská přehrada, se poprvé naplnila v roce 1958. Pod vodou zmizelo několik šumavských obcí. O rok později už na hladině jezdily parníky.
-
Lipno je největší česká přehrada. Rozhlas si u vody na celý den zřídil studio
K břehům lipenské přehrady, která je největší vodní plochou na území republiky, vyrazil v sobotu 22. srpna přenosový vůz Českého rozhlasu České Budějovice.
-
Na Lipně loni rybáři ulovili 5 tisíc candátů. Vědci teď...
Každý večer pokládají sítě na sedmi místech lipenského jezera vědci. Pod vedením profesora Jana Kubečky z Hydrobiologického ústavu v Českých Budějovicích mají za úk...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.