Práce na Černé věži nahradí tělocvičnu. 225 schodů zdolává správce několikrát denně

30. prosinec 2017

Když jde do práce, musí vyšlapat 225 schodů. K tomu dává pozor, jestli se někde neuvolnilo prkno nebo schod, musí uklízet, ale také dávat rozhovory novinářům. To vše obnáší práce správce českobudějovické Černé věže Jana Vančury.

Než začne stoupat na Černou věž, často si nasadí si čepici. „Neustále se tu vytváří komínový efekt. Když fouká hodně, říkám, že začne věž zpívat. Jak vítr proklouzává mezi trámy a různými škvírami, vydává to zvuky. Někdy to jde z více míst, pak je to jako větrný orchestr,“ vysvětluje.

Sledovat počasí je při jeho práci naprosto nezbytné. „Musím hlídat, jestli vítr nepohnul s rafikami věžních hodin. Rafiky jsou patnáctikilové, velká měří přes tři metry a síla větru vytvoří páku. S hodinami to pohne a ukazují úplně jiný čas. Navíc by to mohlo poškodit samotnou rafiku nebo celý hodinový stroj,“ popisuje.

Hodinový stroj se skrývá v samostatné místnosti na Černé věži. V hodinovém patře je pak hlavní hřídel a převody, které rozhánějí hnací sílu stroje na všechny čtyři strany k ciferníkům. „Zajímavostí je, že českobudějovický hodinový stroj byl jednou v televizi použit na odbití nového roku,“ dodává Jan Vančura.

Na Černou věž vede 225 schodů, správce je mnohdy musí vyjít několikrát denně. „Průměr je dvakrát, ale jsou dny, kdy se objeví nějaký technický problém, třeba zhasne světlo nebo se uvolní schod. Také může přijít babička s malým dítětem, dítě se sekne a strachy nechce jít dolů, tak nezbývá než ho snést. S takovými situacemi je třeba počítat,“ vypráví.

Jeho oblíbené místo je na západní straně věže. „Při pohledu tímhle směrem se odkrývá pohoří Blanského lesa, Kleť a Kluk, ale také panorama Šumavy a tam mě to táhne,“ říká.

Na Černou věž mu dokonce chodí i pošta. „Když jsou Vánoce, dorazí nějaké péefky. Je také hezké, když si vzpomenou lidi, kteří tu byli v létě, a pošlou pohled. Máme jich docela pěknou řádku,“ uzavírá.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.