Pořizují i věci, které nikdy nepoužijí. Závislost na nakupování patří mezi nemoci moderní doby, říká sociolog
Kabelky, oblečení, boty – především to prý pořizují ženy shopaholičky. Muži, kterých je mezi závislými na nakupování menšina, pro změnu jdou po elektronice, počítačových výrobcích a sportovním oblečení. Shopaholismus neboli omniománie je novou závislostí současnosti. Odhaduje se, že jí trpí asi šest procent populace, což by u nás představovalo 600 tisíc Čechů.
Jak se omniomaniaci chovají? „Nakupování je pro takové lidi naprostá nezbytnost, ke které jsou nějakým způsobem puzeni a nedomýšlejí důsledky. Potřebují to, ráno už se na to těší, připravují. A protože žijeme v tržní společnosti, která nám neustále vnucuje nějaké produkty, o nichž ani netušíme, že bychom je mohli potřebovat, nakupují pak tito lidé věci, které třeba ani nikdy nepoužijí,“ popisuje profesor Aleš Sekot, který na Masarykově univerzitě v Brně moderní závislosti zkoumá.
Takoví lidé se stávají terčem kritiky od svého okolí. Zahlcují nepotřebným zbožím své příbytky, zatěžují rodiny finančně.
Čtěte také
Jestliže se někdo pohybuje doma po úzkých uličkách mezi taškami a krabicemi se zbožím, je to už nemoc? „Jistě. Sice pro psychiatry a psychology ještě patologické nakupování není diagnóza, ale je to problém, se kterým už se na odborníky obracejí například příbuzní,“ odpovídá Aleš Sekot.
Podle jeho zkušenosti lidé závislí na nakupování své chování spíše tají. „Stydí se za to, protože dobře vědí, že už to nabývá nepřiměřených rozměrů. Obvykle ale nejsou ochotni, nebo schopni vyhledat odbornou pomoc. Pokud je však někdo rozumně upozorní na to, že tohle není cesta, pak mají možnost obrátit se na odborníky. A je také dobré zařídit tomu člověku takové materiální podmínky, aby k nákupům neměl přístup,“ radí.
Mají k shopaholismu sklony i chudí lidé? A co děti, které ještě nemají vlastní prostředky? Celý rozhovor o závislosti moderní doby se sociologem Alešem Sekotem si poslechněte online.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
