Pekárenská ulice v Českých Budějovicích dostala jméno podle vojenských pekáren

26. březen 2023

Z jednoho z našich předchozích Vltavínů už víte, kdo to byl Lukáš Zikmund Zahrádka Sovinský z Eulenfelsu. Byl to českobudějovický konšel, bürgermeister, nebo chcete-li tehdejší primátor, který doplatil na to, že jej císař v době obléhání Vídně tureckým vojskem pasoval na rytíře.

V dnešním Vltavínu si tento příběh připomeneme v širším kontextu historie vojenství na jihu Čech.

Až do doby vlády Marie Terezie bývalo zvykem, že v každém domě každého, zejména královského, města, musela být k dispozici volná místnost pro potřeby armády. Tuto cimru musel majitel domu mít vždy vyhrazenou pro případné ubytování některých vojáků, pokud do města přitáhlo vlastní vojsko.

Zároveň se musela města i obce podílet na zásobování vlastních vojsk. A my se ve Vltavínu podíváme i do archívních spisů, abychom poznali, jak to vypadalo.

„Byla to typická úřední mašinérie. Města vždy s nějakým předstihem věděla, že tudy potáhne vojsko a armáda vždy dala dopředu vědět soupis toho, co bude potřebovat. Budějovický magistrát pak rozpočítal tu povinnost dodávek mezi jednotlivé vesnice,“ vysvětluje Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archívu v Českých Budějovicích a otevírá složku z let 1756 – 1759. V této složce pak můžeme spatřit potřebné tabulky.

„Tak například tabulka rozdělení dodávek sena pro koně. Tady vidíme, kolik porcí sena měl kdo dodat. Například z Rožnova měli dodat 3 266 porcí sena pro koně, z Litvínovic 1 620 porcí, z Roudného 2 390, ze Čtyř Dvorů 1 367 porcí. To se přepočítávalo podle počtu obyvatel obcí.“

Toto seno pak musel někdo naložit a také dopravit na určené místo. A to se zdaleka nejednalo jen o potravu pro koně, podobné to bylo se zásobováním vojáků, kde největší zátěž pak ležela na bedrech pekařů nebo řezníků. 

Tehdy také začaly vznikat velké vojenské sklady a vojenské pekárny v dnešní Pekárenské ulici, která podle nich dostala jméno.

Pro dobrotu na žebrotu

Kvalita jak zásob, tak i logistiky, tedy přepravy, byla mnohdy zásadní a právě třeba při obléhání Vídně tureckým vojskem se touto kvalitou blýskl už zmiňovaný Lukáš Zikmund Zahrádka Sovinský z Eulenfelsu. Díky němu prý Vídeň vydržela a byl za to povýšen do rytířského stavu.

„Jenomže co se nestalo, ve vedení města mohli být pouze měšťané a ti mu tento úspěch nedarovali. Musel se vzdát svého postu a dokonce jej donutili prodat dům a odstěhovat se,“ dodává Daniel Kovář.

Celý Vltavín na téma logistického zásobování vojsk v době před vznikem prvních kasáren si poslechněte online.

A také se v archívní nahrávce vydáme na Drslavův hrad. S velkou pravděpodobností jste o něm nikdy neslyšeli.

Spustit audio