Pavel Kroneisl: Podzim u nás na Šumavě

Například od našeho domku jsme letos neviděli vůbec nikam a nikdo neviděl ani k nám. Byli jsme doslova zarostlí. Bohatě se olistily okolní stromy, keře vyrazily do nebývalé výšky a vše nádherně zelené. Teď to

ovšem opadává. Listy jsou samozřejmě krásně barevné, ale je jich hrozně moc! V předešlých letech jsem všechno likvidoval v pohodě hráběmi.

Letos je to jinak. Hrábě sice přijdou také ke slovu, ale na tu nadílku nestačí ani náhodou. A tak jsem musel vytáhnout léta zazimovaný vysavač na listí, abych ten příděl zlikvidoval.

S vysavačem je to paráda, lupeny rozseká a do kompostu dávám vlastně drť, která s posekanou trávou z léta dělá rychle zem použitelnou na záhony. Ale kopice sešrotovaných lupenů se mi na kompostu vrší. A listí ze stromů pořád padá a padá.

Kdo si to užívá asi nejvíc, je náš jezevčík. Je div živ, když ve večerním tichu vyběhne ven a slyší, jak vítr žene rachotící javorové listy po silnici. Neví, co je to za lumpa, a může se uštěkat. Jsou mu tři roky a tohle je první podzim, kdy něco podobného zažívá.

Jak říkám, tohle je díky vlhkému jaru a létu úplně jiný podzim. Přeju dobré jitro.