Pavel Kroneisl: Podzim u nás na Šumavě

16. listopad 2020

Letošní podzim je u nás na Šumavě úplně jiný než v předešlých několika letech. Je to tím, že na jaře a v létě podstatně víc pršelo. Příroda to ocenila a odměnila se nám hodně bohatou vegetací. 

Například od našeho domku jsme letos neviděli vůbec nikam a nikdo neviděl ani k nám. Byli jsme doslova zarostlí. Bohatě se olistily okolní stromy, keře vyrazily do nebývalé výšky a vše nádherně zelené. Teď to

ovšem opadává. Listy jsou samozřejmě krásně barevné, ale je jich hrozně moc! V předešlých letech jsem všechno likvidoval v pohodě hráběmi.

Letos je to jinak. Hrábě sice přijdou také ke slovu, ale na tu nadílku nestačí ani náhodou. A tak jsem musel vytáhnout léta zazimovaný vysavač na listí, abych ten příděl zlikvidoval.

S vysavačem je to paráda, lupeny rozseká a do kompostu dávám vlastně drť, která s posekanou trávou z léta dělá rychle zem použitelnou na záhony. Ale kopice sešrotovaných lupenů se mi na kompostu vrší. A listí ze stromů pořád padá a padá.

Kdo si to užívá asi nejvíc, je náš jezevčík. Je div živ, když ve večerním tichu vyběhne ven a slyší, jak vítr žene rachotící javorové listy po silnici. Neví, co je to za lumpa, a může se uštěkat. Jsou mu tři roky a tohle je první podzim, kdy něco podobného zažívá.

Jak říkám, tohle je díky vlhkému jaru a létu úplně jiný podzim. Přeju dobré jitro.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.